7 C 155/2020-109 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 2 640,64 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, [předchůdce žalobce], [IČO], se sídlem [adresa] uzavřela se žalovanou dne 26. 11. 2012 Smlouvu účtu [číslo] na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalované povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byla žalovaná povinna hradit [předchůdce žalobce] [anonymizováno] z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení [předchůdce žalobce] [anonymizováno]. Debetní zůstatek přes upomínky vyrovnán nebyl, a proto převedla [předchůdce žalobce] [anonymizováno] pohledávku dne 1. 3. 2019 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 640,64 Kč. Předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou smlouvou o postoupení pohledávek převedl na žalobkyni. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila ničeho. 2. Soud ve věci vydal dne 30. 1. 2020 elektronický platební rozkaz, [číslo jednací], který se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, proto jej soud usnesením ze dne 1. 6. 2020, [číslo jednací], zrušil. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. V daném případě soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to smlouvou o osobním účtu [předchůdce žalobce] [anonymizováno] ze dne 26. 11. 2012, uzavřenou mezi žalovanou a [předchůdce žalobce], výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně, dohodou o úplatě za postoupení pohledávek ze dne 31. 7. 2019, uzavřenou mezi žalobkyní a [předchůdce žalobce], oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 8. 2019, informací o zpracování osobních údajů ze dne 21. 8. 2019, včetně podacího lístku ze dne 22. 8. 2019, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2019, uzavřenou mezi [předchůdce žalobce], a žalobkyní, včetně příloh (zejména seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny), výzvou k úhradě ze dne 1. 3. 2019, úplným výpisem z účtu č. [bankovní účet] od 1. 1. 2017 do 1. 3. 2019, oznámením o úrokových sazbách, ceníky pro soukromou klientelu, předžalobní upomínkou ze dne 31. 10. 2019, včetně podacího lístku ze dne 1. 11. 2019, listinou označenou podklady pre sudne konanie. Z těchto všech důkazů bylo jednoznačně zjištěno, že veškerá tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy o vedení účtu a výše nepovoleného záporného zůstatku na účtu žalovaného uvedená v žalobě má soud za prokázaná. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně, [předchůdce žalobce], s žalovanou uzavřela dne 26. 11. 2012 smlouvu o účtu. Z přehledu pohybů na účtu žalované vyplývá, že nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu žalované činil ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tj. ke dni 1. 3. 2019 částku ve výši 2 640,64 Kč (100,64 Kč + 2 540,00 Kč). Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 124,27 Kč je složen z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni zesplatnění (tj. 1. 3. 2019) ve výši 45,18 a ze zákonného úroku z prodlení, jež je stanoven v platném Oznámení o úrokových sazbách [předchůdce žalobce] ve výši 9,75 %, počítaný z částky 2 640,64 Kč za období ode dne následujícího po dni převedení pohledávky ze osobního účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků (tj. 2. 3. 2019) do data postoupení (tj. 1. 8. 2019) ve výši 79,09 [předchůdce žalobce] pohledávku na zaplacení převedla dne 1. 3. 2019 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky s úroky. Žalovaná byla o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměna výzvou ze dne 1. 3. 2019 a zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy o osobním účtu, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany [předchůdce žalobce] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2019, a to s účinností ke dni 1. 8. 2019, o této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 21. 8. 2019. 5. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 6. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Po právní stránce posoudil soud daný případ ve smyslu ust. § 2662 a násl. o. z. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z., přičemž jeho výše byla stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. V daném případě soud tedy dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla na základě občanského zákoníku uzavřena dne 26. 11. 2012 Smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Žalovaná účet přečerpala, ke dni 1. 3. 2019 činil nepovolený debetní zůstatek 2 640,64 Kč a zákonný úrok z prodlení 45,18 Kč. Jistina pohledávky je ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročena zákonným úrokem z prodlení. Žalovaná na konto dotčeného nepovoleného debetního zůstatku ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2019, uzavřenou v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z., byla s účinností ke dni 1. 8. 2019 pohledávka za žalovanou z nezaplaceného debetního zůstatku na sporožirovém účtu postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení, tj. 1. 8. 2019, činil nepovolený debetní zůstatek 2 640,64 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 124,27 Kč. 9. Je tedy prokázáno, že částku 2 640,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 124,27 Kč, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni spolu se zákonným úrokem z prodlení z jistiny stanoveným dle § 1968 a § 1970 o. z., v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. upravující výši úroku z prodlení v závislosti na proměnlivé repo sazbě stanovené ČNB. S ohledem na výše uvedené tedy soud vyhověl žalobě v plném rozsahu. 10. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši (když současně byly splněny podmínky pro postup dle v § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.) jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400,00 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby á 200,00 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100,00 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 189,00 Kč, celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 1 489 Kč. 11. Jak bylo zjištěno, žalobkyně podala u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob, návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však je totožný či jen s drobnými odchylkami, je zde jednota v osobě žalobkyně a jeho advokáta, sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. Navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel, a jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky zásadně vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem, soud proto hodnotí žalobu ve věci jako tzv.„ formulářovou“ žalobu. Proto soud při určování výše odměny za učiněné úkony právní pomoci dle ust. § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě a podání žaloby vyšel z ust. § 14b odst. 1 bod 1. vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, když řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. 12. Lhůtu ke sp