8 C 282/2021 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému, který je jeho synem. Výživné požadoval zrušit z důvodů, že žalovaný přestal chodit do školy a přestal se tak připravovat na své budoucí povolání. Dále uvedl, že s žalovaným není v žádném kontaktu, o ukončení se dověděl až od [anonymizována dvě slova]. Souhlasil se zrušením vyživovací povinnosti ke dni [datum]. Žalovaný ve svém písemném vyjádření ze [anonymizováno] [číslo] k věci uvedl, že se zrušením vyživovací povinnosti souhlasí od [datum]. Z emailové korespondence soud zjistil, že žalovaný nedokončil [anonymizována dvě slova] školy a nebyl připuštěn k maturitě. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích č. j.: [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že otci bylo stanoveno výživní ve výši [částka] měsíčně. Dle § 910 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb., dále jen o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný své studium, tedy přípravu na budoucí povolání ukončila to před podáním žaloby. Je tedy zřejmé, že tímto okamžikem se stal schopným sám se živit a byly zde podmínky pro to, aby soud vyživovací povinnost otce k žalovanému zrušil. Soud rozhodl o zrušení výživného ke dni [datum], tak jak navrhl žalovaný se souhlasem žalobce. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci úspěšný žalobce se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.