10 C 239/2022-30 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, představující dluh vzniklý ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka]. Žalovaný svůj závazek porušil (uhradil pouze [částka]). Dlužná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně do zaplacení. Žalobce pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od právního předchůdce žalobce. Žalobce v žalobě uvedl, že po žalovaném požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení se zákonným úrokem z prodlení. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobcem. Z předložené listiny označené jako smlouva o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku [částka], což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal, že vyjma uvedené jistiny uhradí žalobci souhrnný poplatek ve výši [částka], a to v 52 týdenních splátkách á [částka]. 4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci a tato skutečnost byla oznámena žalovanému a rovněž byl vyzván k úhradě žalobcem prostřednictvím advokáta. 5. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Z předložených listin bylo prokázáno, že žalovaný obdržel v hotovosti od právního předchůdce žalobce částku ve výši [částka], přičemž do dne postoupení žalované pohledávky uhradil žalobci pouze částku ve výši [částka]. Z toho důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce po žalovaném požadoval pouze úhradu jistiny jakožto bezdůvodného obohacení, nikoliv úhradu poplatků z uzavřené smlouvy. V dané věci se jedná o plnění bez právního důvodu ve výši [částka] podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.