10 C 284/2021-36 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru flexi kredit. Nedílnou součástí smlouvy byly k Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, všeobecné obchodní podmínky banky, úrokový lístek banky a její sazebník. V souladu se smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň 1× v průběhu každých 180 dnů čerpání flexi kreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že tuto výši nepřekročí. Dále se žalovaná zavázala neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaná však překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. [příjmení] proto využila svého práva ze smlouvy a všeobecných podmínek a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek běžného účtu ve výši [částka] převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet číslo [bankovní účet]. Poté umožnila žalované jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však nebyla žalovanou řádně a včas splácena a banka proto využila svého práva a v souladu se smlouvou a všeobecnými podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne [datum] uplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky [částka], avšak bezvýsledně. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 29% ročně dle úrokového lístku banky. Ode dne [datum], což je den následující po marném uplynutí lhůty k úhradě, žalobce také požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou byla pak žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ke dni [datum] a o postoupení pohledávky byla žalovaná zpravena dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalovaná pak byla vyzvána k úhradě dluhu žalobci jako novému věřiteli. Ke dni postoupení byla dlužná částka na úvěrovém účtu vyčíslena na částku [částka]. Na tento dluh nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobce se tedy domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši [částka] kapitalizovaných ke dni [datum], úroku z úvěru ve výši 29% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9,75% p.a. z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení. Vhledem k tomu, že žalovaná přes předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaná na dluh ničeho nezaplatila, žalobci nezbylo než podat žalobu k soudu. 2. Soud pod č.j. EPR 54843/2021-5 dne 24.05.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. Žalovaná se k jednání nedostavila, a to z rodinných důvodů s tím, nechť soud rozhodne v její nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů, a to: předžalobní upomínka z [datum], oznámení o postoupení pohledávky žalované z [datum], podací lístky, dispozice ke smlouvě uzavřené účastníky [datum] s podpisem žalované z [datum], smlouva o bankovních produktech a službách z [datum], výpis z úvěrového účtu z [datum], oznámení o zesplatnění z [datum], smlouva o postoupení pohledávek s dohodou, dohoda ze dne [datum], potvrzení o zaplacení úplaty, přehled postoupených pohledávek, sazebník právního předchůdce žalobce ze [datum], všeobecné obchodní podmínky. 4. Z provedených důkazů pak bylo jednoznačně zjištěno, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce firmou [právnická osoba] dne [datum] uzavřela smlouvu o bankovních produktech a službách, když k běžnému účtu kromě jiného bylo též sjednáno poskytování kontokorentního úvěru. Byla dohodnuta částka úvěrového limitu ve výši [částka] a též úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek. Součástí smlouvy byly též dispozice ke smlouvě, z nichž vyplynulo ohledně kontokorentního úvěru, že minimální měsíční kreditní příjem je 50% povoleného limitu, úroková sazba pak činí 21,99% p.a., popřípadě její oznámená výše RPSN je 27,21%, celková částka splatná spotřebitelem [částka], úroková sazba ze splatného flexi kreditu činí 24% popřípadě její oznámená výše, úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činí 29%, měsíční poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku [částka]. Dále v Dispozicích byly dohodnuty i další poplatky. Žalovaná však překročila povolený úvěrový limit a banka pak podle smlouvy a všeobecných podmínek zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru, když debetní zůstatek z běžného účtu ve výši [částka] převedla [datum] na nově otevřený úvěrový účet číslo [bankovní účet]. Přes umožnění splácení žalovaná ničeho nezaplatila. [příjmení] pak podle smlouvy a všeobecných podmínek celou dlužnou částku zesplatnila ke dni [datum] a dopisem z tohoto dne také tuto skutečnost oznámila žalované a vyzvala ji k úhradě dlužné částky. Ani poté však nebyl dluh zaplacen. Od té doby se dlužná jistina proto úročila s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 29% ročně (dle Dispozic ke smlouvě a úrokového lístku banky). Dlužnou částku ve výši [částka] s příslušenstvím pak banka postoupila žalobci, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z dopisu žalované bylo zjištěno, že postoupení pohledávky jí bylo oznámeno doporučeným dopisem ze dne [datum] s opětovnou výzvou k úhradě, avšak marně. Žalobce tedy zažaloval dlužnou jistinu úvěru ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaných ke dni [datum], dále úrok z úvěru ve výši 29% z dlužné jistiny [částka] od [datum] a též úrok z prodlení v zákonné výši 9,75% p.a. z dlužné částky od [datum]. 5. Vzhledem k tomu, že bylo jednoznačně prokázáno uzavření předmětné úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem a žalovanou, když součástí smlouvy byly i všeobecné podmínky a dispozice banky a žalovaná jednoznačně porušila svůj závazek jednak nepřekročit úvěrový rámec a dále splácet řádně kontokorent, soud žalobě vyhověl, když po právní stránce vycházel z § 2395 a následujících občanského zákoníku zákona číslo 89/2012 Sb., které pojednávají o úvěru. Kromě sjednaného úroku ve výši 29% ročně soud žalobci přiznal i zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně, a to podle ustanovení § 1970 téhož zákona. 6. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení podle § 142 o.s.ř. ve výši [částka], která se skládá jednak z odměny advokáta podle § 14b advokátního tarifu čili vyhlášky číslo 177/1996 Sb., tedy 3 úkonů á [částka] (převzetí a příprava, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3 paušálů po [částka] a dále podle ustanovení § 7 téhož právního předpisu pak za 1 plný úkon při účasti zástupce žalobce při jednání soudu ve výši [částka], jednoho paušálu ve výši [částka] a k tomu 21% DPH [částka].