12 C 272/2021-21 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky [částka] jako dlužného jízdného a dlužné přirážky k jízdnému za porušení přepravního řádu, když žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem při přepravní kontrole přepravy žalovaného uskutečněné žalobcem ve dne [datum] na lince tramvaje [číslo]. Jízdné je účtováno dle platného tarifu a přirážka je účtována v souladu se smluvními přepravními podmínkami. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil. Provedenými listinnými důkazy soud zjistil, že žalovaný dne [datum] v [anonymizováno] h cestoval ve stanici [anonymizována dvě slova] vozidlem žalobce (tramvaj [číslo]) bez platné jízdenky. Ohledně výše žalované částky však žalobce neunesl důkazní břemeno, když neoznačil ani nepředložil žádné důkazy, z nichž by byla zjistitelná výše dluhu žalovaného a to ani na samotném jízdném (chybí platný tarif jízdného), ani na přirážce (chybí platné smluvní přepravní podmínky žalobce). Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal své tvrzení o výši dluhu žalovaného, tedy k uvedené skutečnosti neunesl důkazní břemeno. Žalobce sice předložil Smluvní přepravní podmínky platné od [datum] ve znění [anonymizováno] dodatků a Tarif [anonymizováno] platný od [datum] ve znění [anonymizováno] dodatků, soudu je však z úřední činnosti známo, že tyto Smluvní přepravní podmínky již k [datum] neplatily a stejně tak předložený Tarif platný od [datum] již k [datum] neplatil. Vzhledem k nepředložení aktuálně (k datu jízdy žalovaného) platných smluvních přepravních podmínek a tarifu, nezbylo než žalobu zamítnout pro neunesení důkazního břemene žalobce. Žalobce se na jednání nedostavil. Svou neúčastí na jednání žalobce zmařil poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř., když až při provádění důkazů na jednání soud zjistil, že žalobce nenavrhl potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení o výši dluhu, a žalobce si tak zmařil možnost být seznámen s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). Z výše uvedeného důvodu soudu nezbylo než žalobu zamítnout pro neprokázání žalobních tvrzení žalobcem, který nesl důkazní břemeno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.