12 C 97/2021-38 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dodávala žalované na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] (dále také jako„ Smlouva“) do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaná ji odebírala. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne [datum] s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně dne [datum] z důvodů opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalované ukončila dodávku elektřiny dle této smlouvy. Pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost a žalobkyně od smlouvy z tohoto důvodu odstoupí, si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši [částka] a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). Daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum] byla žalované vyúčtována částka ve výši [částka] představující smluvní pokutu za porušení povinností žalované odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě, tj. [částka] za měsíce [číslo] až [číslo]. Na toto vyúčtování žalovaná uhradila částku ve výši [částka], k úhradě tak zbývá částka ve výši [částka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z vyúčtování smluvní pokuty [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu [částka] za porušení sjednaných podmínek (pokuta za předčasné ukončení smlouvy), tj. ve výši [částka] x [anonymizováno] měsíců. 4. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] je zřejmé, že žalobkyně a žalovaná (jako nepodnikatel) uzavřely smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Na první straně jsou drobným písmem psané odstavce s názvy„ Předmět smlouvy“,„ Sdružené služby dodávky elektřiny“,„ Trvání smlouvy“,„ [příjmení] podmínky",„ Ostatní ujednání“,„ Prohlášení zákazníka“. Z obsahu této strany smlouvy je zřejmé, že v něm obsažená smluvní ujednání jsou formulářového typu, neobsahují žádné údaje týkající se konkrétního zákazníka, jsou psány drobným písmem. V odstavci„ Trvání smlouvy“ se mimo jiné uvádí, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne její účinnosti a nelze ji vypovědět. V odstavci„ Ostatní ujednání“ jsou řešeny výlučně případy, kdy vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, resp. povinnosti zákazníka při odběru elektřiny, při jejichž porušení vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, a dále výše smluvní pokuty, popř. její výpočet. Mimo jiné se zde nachází tato pasáž:„ V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu [anonymizováno] jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od [anonymizováno] probíhající na základě takové smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu, za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona dojde k přerušení dodávky a odstoupení od Smlouvy ze strany [anonymizováno] a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je [anonymizováno] oprávněna účtovat zákazníkovi smluvní pokutu, zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé [anonymizováno] neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny, ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [anonymizováno] do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace). 5. Z informací pro zákazníka-spotřebitele, upomínek, oznámení o přerušení dodávek, a odstoupení od smlouvy vyplývá, že žalobkyně neobdržela splatné zálohy a vyúčtování, pročež žalobkyně požádala provozovatele distribuční soustavy o přerušení dodávek, po němž žalobkyně odstoupila od smlouvy. Z předložených podacích archů vyplývá, že žalobkyně zaslala žalované poštovní zásilky. Z obchodních podmínek žalobkyně a z oznámení o změně obchodních podmínek soud zjistil bližší úpravu práv a povinností účastníků smlouvy. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] s podacím archem vyplývá, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky před podáním žaloby. Z vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] soud nezjistil ničeho. 6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dodávkách elektřiny na dobu určitou, když tato obsahuje na první straně jednak ujednání, které vylučují možnost odstoupení od smlouvy žalovanou a dále právo žalobkyně požadovat po žalované smluvní pokuty za podmínek tam uvedených. Z vyúčtování smluvní pokuty [číslo] ze dne [datum] a splatného [datum] vyplývá, že žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka] ([částka] x [anonymizováno] měsíců). Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná žalobkyni na smluvní pokutu uhradila částku ve výši [částka], k úhradě tak zbývá částka [částka]. 7. Podle § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. 8. Nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně o tom, že ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] bylo sjednáno platně. Ze Smlouvy vyplývá, že žalovaná uzavřela smlouvu jako nepodnikatel – tedy v postavení spotřebitele. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (srovnej Cpjn 200/2013, R 102/2013 civ.) ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby (na poskytovatele nedopadá smluvní pokuta při např. chybném vyúčtování poskytnutých služeb, …), lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 9. V této souvislosti soud odkazuje i na článek 3 odst. 1 směrnice EHS [číslo], dle nějž smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. 10. Článek 6 odst. 1 směrnice EHS [číslo] stanoví, že členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání. Podle ustálené judikatury vychází systém ochrany zavedený směrnicí 93/13 z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávači síly, tak úrovně informovanosti, což ho vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne 27. června 2000, Océano Grupo Editorial a Salvat Editores, C -240/98 až C- 244/98, Recueil, s. 1-4941, bod 25, a ze dne 26. října 2006, Mostaza Claro, C-l 68/05, Sb. rozh. s. 1-10421, bod 25, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 37). Soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že k tomu, aby mohla být zajištěna ochrana zamýšlená uvedenou směrnicí, může být toto nerovné postavení narovnáno pouze pozitivním zásahem, který je vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedené rozsudky Océano Grupo Editorial a Salvat Editores, bod 27; Mostaza Claro, bod 26, a Asturcom Telecomunicaciones, bod 31, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 39). V tomto ohledu možnost soudu přezkoumat zneužívající charakter určité klauzule z úřední povinnosti představuje prostředek vhodný zároveň k dosažení výsledku stanoveného v článku 6 směrnice 93/13, totiž zabránit tomu, aby byl konkrétní spotřebitel zneužívající klauzulí vázán, a přispět ke splnění cíle stanoveného v článku 7 této směrnice, jelikož takový přezkum může mít odrazující účinek napomáhající zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí ve smlouv