15 C 249/2022-42 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny. Žalobkyně a žalovaný spolu dne [datum] uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu a související služby na odběrné místo na adrese [adresa], EAN kód: [číslo], a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit řádně a včas sjednanou cenu. Za fakturační období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně fakturou [číslo] spotřebovanou elektřinu - částka [částka] (rozdíl spotřeby ceny odebrané elektřiny [částka] a záloh [částka]). Žalovaný dne [datum] uznal svůj dluh. Zavázal se ho zaplatit v šesti splátkách, avšak toto nedodržel. Dále byla vyúčtována smluvní pokutu za prodlení s placením záloh ([částka]) podle obchodních podmínek, výzvy vyúčtování ze dne [datum]. 2. Soud ve věci nařídil ústní jednání. K tomuto jednání se žádný z účastníků nedostavil, ač byli řádně předvoláni v souladu s o. s. ř. Soud tedy dle § 101 odst. 3 jednal v nepřítomnosti účastníků. Vycházel při tom z obsahu spisu provedených důkazů. 2. Žalovaný se v průběhu řízení žádným způsobem nevyjádřil. 3. Ze smlouvy označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, soud zjistil, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalovaný se smlouvou rovněž zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní. Z ceníku žalobkyně soud ověřil cenu vyfakturované elektřiny. 4. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení nedoplatku ve výši [částka] za spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] a smluvní pokutu ([částka]), po zohlednění již zaplacených záloh ve výši [částka], a to se splatností do [datum]. Dle tvrzení žalobkyně však žalovaný z tohoto titulu neuhradil ničeho. 5. Z dohody o splátkách dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu výše. Zavázal se jej zaplatit v šesti splátkách, s tím, že bylo sjednáno, že pokud nezaplatí řádně a včas, pozbývá výhody splátek. Dále měl soud k dispozici obchodní podmínky sdružených služeb a řádné vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum]. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a [datum] včetně výpisu z podací knihy bylo ověřeno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalované částky. 7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny - § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch, přiznal mu soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 14. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] (položka 2 bod. 1. písm. b) Sazebníku zákona o soudních poplatcích [číslo] Sb.), a náhradě nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem [částka]. Jak bylo zjištěno, žalobkyně podala u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob, návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však je totožný či jen s drobnými odchylkami, je zde jednota v osobě žalobkyně a jejího advokáta, sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. Navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel, a jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky zásadně vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem, soud proto hodnotí žalobu ve věci jako tzv.„ formulářovou“ žalobu. 15. Proto soud při určování výše odměny za učiněné úkony právní pomoci dle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě a podání žaloby vyšel z § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, když řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] a v řízení byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, s tím, že pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně [částka], tj. celkem [částka] (3 x [částka]), dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů 3x [částka] paušální částky jako náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a DPH 21 % z částky [částka] ([částka] + [částka]), tj. [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 16. Soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o. s. ř.