19 C 130/2017 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 4.10.2016 domáhal zaplacení částky na jistině ve výši 18 502 Kč spolu s příslušenstvím, které představuje zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 kč od 5.10.2016. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce, spol. [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou Smlouvu o půjčce dne [datum], na základě které žalované poskytl částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se uvedenou částku zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 896 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh uhradila pouze v částce 3 250 Kč, zbytek nesplatila, domáhá se žalobce úhrady poskytnuté jistiny ve výši 8 000 Kč, ale i části poplatku ve výši 1 646 Kč, a smluvní pokuty ve výši 8 000 Kč. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,25% denně z dlužné jistiny, kdy však žalobce požaduje pouze 0,1% denně z dlužné částky za období od 23.9.2014 do 4.10.2016. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2015, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaná po podání žaloby absolvovala insolvenční řízení, bylo toto civilní řízení po dobu probíhajícího insolvenčního řízení ze zákona přerušeno a v řízení opět pokračováno poté, co bylo insolvenční řízení ukončeno. 3. Soud ve věci nařídil jednání, kterého se žalobce bez omluvy neúčastnil, na dotaz soudu, zda trvá na projednání žaloby za situace, kdy žalovaná prošla tzv. oddlužením, žalobce nereagoval. Při ústním jednání žalovaná uvedla, že prošla tzv. oddlužením a žaloba by měla být zamítnuta. 4. Soud při jednání provedl důkazy zaslané žalobcem spolu s žalobou, kdy ze smlouvy o půjčce č. [anonymizováno] [číslo] má za prokázáno, že byla uzavřena dne 24.9.2012 a žalované byla poskytnuta částka 8 000 Kč s tím, že tuto uhradí v 52 týdenních splátkách po 248 Kč. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala uhradit i souhrnný poplatek ve výši 4 896 Kč. Pokud jde o shora uvedenou smluvní pokutu, tato je součástí nepodepsaných Smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce. Aktivní legitimaci k podání žaloby je prokazována smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2015, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. 5. Z usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum], pod č.j.: [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalované (výrok I.) a osvobodil žalovanou od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (výrok IV.). <i>6. Po právní stránce soud věc posoudil dl ust. § 414 zákona č. 182/2006 sb. (insolvenční zákon)</i> <i>7. Podle § 414 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. [ulice] podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.</i> <i>8. Podle § 414 odst. 2 IZ osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.</i> <i>9. Podle § 414 odst. 3 IZ osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.</i> 10. Vzhledem k tomu, že pohledávka žalobce vůči žalované vznikla dříve, než bylo ve věci zahájeno insolvenční řízení, měl žalobce svou pohledávku do insolvenčního řízení proti žalované přihlásit. Za situace, kdy žalovaná prošla tzv. oddlužením a soud osvobodil žalovanou do placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, nelze nárok žalobce vůči žalované právě s ohledem na shora uvedené oddlužení žalované přiznat. Soud proto žalobci žalobu zamítl. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala (tyto jí patrně ani žádné, snad s výjimkou nákladů na cestu k soudu) nevznikly, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.