7 C 299/2021-51 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, a to elektronickými prostředky komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]. Ve smlouvě právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] dne [datum] převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně úvěr ve stanovené době neuhradil. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka v celkové výši [částka] sestávají z nesplacené jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a dlužného úroku ve výši [částka]. Žalobkyně ke své aktivní legitimaci v žalobě uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 6. Vzhledem k postoupení pohledávky zkoumal soud nejprve aktivní legitimaci žalobkyně. Aktivní legitimaci může žalobkyně, která nabyla pohledávku postoupením, prokázat dvěma způsoby. První způsob spočívá v možnosti prokázat, že postupitel doručil dlužníku (alespoň do sféry jeho vlivu) oznámení o postoupení pohledávek, viz rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodněprávního kolegia sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ze dne 9. 12. 2009, v němž bylo judikováno, že ke vzniku povinnosti dlužníka plnit postupníkovi (namísto či vedle postupitele) může dojít i v případě, že např. existence smlouvy o postoupení pohledávky nebyla prokázána či není platná nebo účinná, pokud postupitel jednostranným právním úkonem oznámí dlužníkovi, že došlo k postoupení pohledávky. Druhým způsobem je pak prokázání postoupení platnou a účinnou písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. 7. K prokázání postoupení žalované pohledávky žalobkyně v tomto sporu označila důkaz kopií smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 8. Žalobkyně soudu předložila kopii smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně tj. [právnická osoba] credit s. r. o., jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem ze dne [datum] s tím, že předmětem postoupení jsou pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. Ačkoliv tato příloha (seznam pohledávek) byla soudu předložena, pohledávka za žalovaným se v tomto seznamu postupovaných pohledávek nenachází. Dále byl soudu předložen přípis právní předchůdkyně žalobkyně, datovaný k [datum], ve kterém oznamuje žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Soudu byl předložen podací lístek ze dne [datum], který prokazuje zaslání toho oznámení žalovanému. 9. Z provedeného dokazování lze konstatovat, že žalobkyně soudu předložila oznámení o postoupení pohledávky, vztahující se k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] v projednávaném případě se však žalobkyně domáhá úhrady dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by postupitel (právní předchůdkyně žalobkyně) oznámení o postoupení žalované pohledávky (pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [spisová značka]), doručil žalovanému, zkoumal soud, zda bude postoupení na žalobkyni prokázáno platnou a účinnou smlouvou o postoupení pohledávek. 10. Po provedeném dokazování, kdy soud provedl všechny žalobkyní navržené a předložené důkazy, soud zjistil, že k postoupení žalované pohledávky mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní se vztahuje pouze smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], která však v seznamu postupovaných pohledávek pohledávku za žalovaným neobsahuje. 11. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní poučení soudu podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když soud zjistil, že žalobkyně nenavrhla jiné důkazy k prokázání svých tvrzení o postoupení žalované pohledávky mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, než konstatované shora, a zmařila si také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř. a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. 12. Ostatní navržené důkazy nemají na rozhodnutí soudu žádný vliv, a soud se proto jimi v odůvodnění tohoto rozsudku pro nadbytečnost nezabývá. V řízení nebylo prokázáno, že by dotčená pohledávka za žalovaným byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. 13. Žalobkyně neprokázala svou aktivní legitimaci ohledně žalované pohledávky, soudu proto nezbylo, než žalobu zamítnout. 14. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jak však vyplývá z obsahu spisu, žalovanému žádné náklady nevznikly, bylo proto vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.