8 C 152/2021-38 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně (dříve nazvaná„ [anonymizováno] [právnická osoba]“ a„ [právnická osoba]“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Smlouva byla ukončena dne [datum]. Žalovanému vznikla povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení, a to [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizována tři slova]“). Převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem. Vzhledem k tomu, že žalovaný pronajaté technické zařízení ve stanovené lhůtě žalobkyni nevrátil, vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za nevrácený set-top box. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [anonymizována dvě slova], jejímž předmětem bylo poskytování služeb ve smlouvě specifikovaných. Na základě této smlouvy žalobkyně pronajala žalovanému set-top box. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátí žalobkyni pronajaté zařízení. Smlouva byla ukončena dne [datum], žalovaný však ani přes výzvu pronajaté zařízení žalobkyni nevrátil, a proto žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši [částka] za nevrácený set top box v souladu se smluvním ujednáním. Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil aktivní legitimaci žalobkyně. 4. Po právní stránce soud vycházel z § 2048 a § 2316 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona [číslo] Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Žalobou uplatněný nárok je nárokem na zaplacení smluvní pokuty dle § 2048 o. z. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že řádně splnila veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalovanému poskytla zařízení, jak bylo uvedeno výše. Žalovaný jej převzal, avšak po ukončení smlouvy je žalobkyni nevrátil. Z uvedených důvodů soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. 6. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.