8 C 303/2022-66 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaná byla v předmětném období vlastníkem osobního automobilu, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“). [název žalobkyně] vyzvala dne žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku [částka] a nákladů na uplatnění ve výši [částka]. 2. Dále byla žalovaná rovněž vlastnicí těchto vozů, u nichž nebylo uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti: vozidlo [registrační značka], období od [datum] do [datum] nebylo u tohoto vozidla uzavřeno pojištění (denní sazba [částka], nezaplaceno celkem 81 dní, celkem dluh [částka] včetně upomínky), vozidlo RZ [anonymizována dvě slova], období od [datum] do [datum], (denní sazba [částka], nezaplaceno celkem 128 dní, celkem dluh včetně upomínky [částka]), [registrační značka], období od [datum] do [datum] (denní sazba [částka], nezaplaceno celkem 56 dní, celkem dluh [částka] včetně upomínky), vozidlo [registrační značka], období od [datum] do [datum] (denní sazba [částka], nezaplaceno celkem 75 dní, celkem dluh [částka] včetně upomínky), vozidlo [registrační značka], období od [datum] do [datum] (denní sazba [částka], nezaplaceno celkem 81 dní, celkem dluh [částka] včetně upomínky). 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. 4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaná v rozhodné době, byla vlastníkem vozidel uvedených v žalobě, přičemž ve vztahu k těmto vozidlům v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž byla vozidla provozována bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby, včetně nákladů na vymáhání, celková dlužná částka činí [částka]. 5. Následně žalobkyně, před podáním žaloby, žalované o zaplacení těchto částek, včetně nákladů na jejich uplatnění, ještě písemně upomenula předžalobní výzvou. Žalovaná však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatila ničeho. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná v rozhodné době byla provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaná, ač měla možnost, je nijak nezpochybnila. 6. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. Vzhledem ke shora popsanému tak soud přiznal žalobkyně nárok na zaplacení příspěvku včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.