8 C 312/2021-34 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (žalované byla doručena výzva a žaloba na adresu z CEO). 3. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] zanikla v důsledku fúze sloučením se žalobkyní. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za nevrácení poskytnutého zařízení – [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]: [číslo] [příjmení]) (dále jen„ Zařízení“). Zařízení mělo být předchůdcem žalobkyně předáno žalované k užívání objednaných služeb v souladu se Smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí měly být i Všeobecné obchodní podmínky a ceník. Převzetí Zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě. Vzhledem k tomu, že žalovaná opakovaně porušila povinnosti vyplývající jí ze Smlouvy, předchůdce žalobkyně dopisem ze dne [datum] od Smlouvy odstoupila. Dle čl. 7 Všeobecných obchodních podmínek byla žalovaná povinna vrátit předchůdci žalobkyně [příjmení] ve lhůtě 7 dnů. Pro případ nevrácení Zařízení si v rámci Smlouvy předchůdce žalobkyně sjednal s žalovanou povinnost žalované uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná [příjmení] předchůdci žalobkyně nevrátila, je žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu dle ceníku ve výši [částka]. Kromě smluvní pokuty požadovala žalobkyně po žalované zaplacení částky ve výši [částka] za odpojení z důvodu nedoplatku, vyúčtované fakturou [číslo] splatné dne [datum]. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Z předložené Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací verze [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena podle zákona o elektronických komunikacích smlouva, v jejíž rámci si žalovaná jako účastník od předchůdce žalobkyně jako poskytovatele mimo jiné pronajala modem [anonymizována dvě slova]. Dále soud zjistil, že žalovaná svým podpisem předložené Smlouvy potvrdila, že se seznámila se specifikací služeb, ceníkem předchůdce žalobkyně a Všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a bere na vědomí, že jsou součástí Smlouvy a zavazuje se uhradit smluvní pokutu, pokud nevrátí pronajaté Zařízení včas a v pořádku. 5. Ze Zakázkového listu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná téhož dne převzala Zařízení do své dispozice. Povinnost žalované vrátit předchůdci žalobkyně [příjmení], stejně jako závazek uhradit v případě porušení této povinnosti smluvní pokutu vyplývá z čl. 7. Všeobecných obchodních podmínek předchůdce žalobkyně, výši smluvní pokuty soud ověřil z Ceníku služeb [právnická osoba] 6. Z vyúčtování ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za odpojení ve výši [částka]. 7. Upomínkou – odstoupením od smlouvy ze dne [datum] předchůdce žalobkyně jednostranně ukončil smluvní vztah a vyzval žalovanou k vrácení Zařízení. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 8. Soud učinil skutkový závěr, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce služeb podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), že součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba], pro domácnosti a ustanovení o smluvní pokutě pro případ nevrácení zapůjčeného Zařízení. Soud má rovněž za prokázané, že předchůdce žalobkyně předal žalované [příjmení] uvedené výše, toto Zařízení žalovaná převzala a měla jej vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy. Dále má soud za prokázané, že předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované poplatek za odpojení. 9. Po právní stránce soud vycházel z ustanovení § 2048 a § 2316 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalobou uplatněný nárok je nárokem na zaplacení smluvní pokuty dle ustanovení § 2048 an. NOZ. Z uvedených důvodů soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.