8 C 317/2021-26 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] podle níž žalovaná žalobkyni nezaplatila pojistné za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne [datum] uzavřela žalobkyně, jako pojistitel, a žalovaná jako pojistník, pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti s počátkem pojištění ode dne [datum] na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala žalobkyni platit roční pojistné ve výši [částka], s účinností od počátku pojištění, kdy bylo splatné pojistné za první pojistné období. Žalobkyně v řízení tvrdila, že pojistná smlouva trvala po celou rozhodnou dobu a že jí žalovaná - na jejím základě – doposud dluží na pojistném za dobu od [datum] so [datum] částku ve výši [částka]; v řízení přitom nevyšlo najevo nic, co by její tvrzení vyvrátilo anebo jen zpochybnilo, naopak, tato jsou v souladu s výsledky provedeného dokazování. Z ostatních listinných důkazů (upomínka (s upozorněním na zánik pojištění), doručenka) soud neučinil žádná další (odlišná) relevantní skutková zjištění. Po právní stránce soud smlouvu uzavřenou mezi účastníky posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen o.z., a to jako pojistnou smlouvu podle ustanovení § 2758 o.z. a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalobou uplatněný nárok je nárokem na zaplacení pojistného podle § 2782 odst. 1 o.z. a žádaný úrok z prodlení odpovídá § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení; jež žalobkyni náleží ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného. Částku [částka] pak soud posoudil dle § 513 o.z. jako příslušenství pohledávky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.