10 C 330/2023-23 — Okresní soud v Litoměřicích

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě vedeném na adrese [obec a číslo]. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí NN. Její součástí byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně, na které smlouva přímo odkazovala. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná hradit žalobkyni měsíční zálohy a dále zbývající vyúčtovanou cenu dodávky energie za příslušné zúčtovací období poté, co bude žalobkyní v souladu s obchodními podmínkami a příslušnými právními předpisy vyfakturována. Žalobkyně byla za předpokladu dodržení obchodních podmínek oprávněna jednostranně stanovit cenu za dodávky energie a rovněž prostřednictvím platebního kalendáře upravit výši a četnost záloh. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] vystavenou [datum] splatnou dne [datum] znějící na částku 12 540,14 Kč. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. Po právní stránce soud věc posoudil dle právních předpisů účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit právnímu předchůdci žalobkyně vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Dne [datum] přešla pohledávka na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Oznámení o postoupení spolu s předžalobní upomínkou bylo zasláno žalované [datum], ta však ničeho neuhradila. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění ke dni prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 540,14 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.