19 C 212/2022 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Litoměřicích domáhal zrušení vyživovací povinnosti ke svému synovi [celé jméno žalovaného], který již nabyl zletilosti. Důvodem podání žaloby je skutečnost, že syn ukončil studium na Střední škole pedagogické, hotelnictví a služeb [obec], kde studoval obor instalatér. Uvedené studium žalovaný zahájil v roce 2019 a v roce 2022 je úspěšně ukončil a získal výuční list. Žalovaný však žalobci současně sdělil, že na uvedené škole nově studuje obor elektrikář, kdy studia zahájil v roce 2022 a dle názoru žalovaného vyživovací povinnost žalobce tak i nadále trvá. Žalobce má však za to, že jeho vyživovací povinnost k žalovanému již zanikla, neboť žalovaný dosáhl plného středního odborného vzdělání, vyučil se v oboru instalatér a může se tak již uplatnit na trhu práce. Pokud žalovaný nově studuje na stejné škole obor elektrikář, dle názoru žalobce se nejedná o navazující ani rozšiřující studium na původní obor, v kterém se žalovaný vyučil. Vzhledem k tomu, že žalovaný neakceptoval dohodu žalobce o ukončení vyživovací povinnost, domáhá se žalobce zrušení své vyživovací povinnosti ve vztahu k žalovanému soudní cestou a to od [datum]. 2. Žalovaný se k věci před nařízením ústního jednání písemně vyjádřil, kdy uvedl, že v roce 2022 začal studovat na shora uvedené škole obor Elektrikář, a to poté, co již ukončil studia v oboru Instalatér. Žalovaný sdělil, že obor Elektrikář začal studovat i na doporučení ředitele školy pana [příjmení] i své třídní učitelky paní [příjmení], kdy studia oboru Elektrikář mu rozšíří možnost uplatnění na trhu práce. Žalovaný není studijní typ, teoretické předměty nejsou jeho předností, a proto nástavbové studium, které je zaměřeno na teoretické předměty, by nebylo vhodnou volbou. Žalovaný je však je manuálně zručný a dokonce vyhrál celorepublikovou soutěž ve svařování a proto studium dalšího oboru, kde by mohl uplatnit svou manuální zručnost mu dává smysl. Žalovaný rovněž nevyužil možnosti obor Elektrikář studovat dálkové na jiné škole, neboť dálkové studium je zpoplatněno a rovněž by mu vznikly náklady na dopravu, taktéž by studium bylo časové náročné, nehledě na to, že dálkově lze studovat pouze tzv. nízkoproud, což by rovněž snižovalo jeho možnosti uplatnění na trhu práce. 3. Strany jako nesporné uvedly, že žalovaný studoval na Střední škole pedagogické, hotelnictví a služeb v [obec] obor Instalatér, který ukončil v květnu roku 2022. Od [datum] nastoupil ke studiu na stejné škole v oboru Elektrikář, kdy se opět jedná se o denní formu vzdělávání. Oba obory nejsou ukončeny maturitou. 4. Při ústním jednání soud provedl níže uvedené důkazy a z nich zjistil následující skutečnosti. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 9.5.2016, č.j.: P 83/2016-72, 13 P a Nc 155/2016, soud zjistil, že byly upraveny poměry k tehdy nezl. [celé jméno žalovaného], [datum narození], kdy soud schválil dohodu rodičů o výkonu rodičovských práv a povinností tak, že výživné dosud placené žalobcem na žalovaného se zvyšuje z částky 2 000 Kč měsíčně na částku 3 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne každého měsíce předem k rukám matky, s účinností od [datum]. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 5. Z Rozhodnutí ředitelky Střední školy pedagogické, hotelnictví a služeb ze dne [datum] pod č.spisu.: [anonymizováno] [rok] [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný byl od [datum] přijat ke vzdělávání do oboru [číslo] Instalatér a to denní formou. Z Rozhodnutí ředitelky Střední školy pedagogické, hotelnictví a služeb ze dne [datum] pod č.spisu.: [anonymizováno] [rok] [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný byl od [datum] přijat ke vzdělávání do oboru [číslo] Elektrikář a to denní formou. 6. Po právní stránce soud posoudil věc dle níže uvedeného ustanovení: <i>7. Podle 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanského zákoníku) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 shora uvedeného zákona, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.</i> 8. Na základě shora uvedeného, soud dospěl k závěru, že v dané věci není sporu o skutkový stav, když tento je mezi stranami nesporný, ale pouze o vyřešení právní otázky, zda za situace, kdy žalovaný řádně ukončil studia na Střední škole pedagogické, hotelnictví a služeb [obec] v oboru Instalatér a po jejich ukončení nově začal studovat obor Elektrikář, žalobci i nadále svědčí vyživovací povinnost. Soud má za to, že pokud žalovaný řádně a úspěšně dokončil studium v oboru Instalatér na shora uvedené škole, získal tím kompetence, které mu umožní plně se uplatnit na trhu práce, resp. samostatně se živit. Soud zde vycházel i z notoriety, že v dnešní době je na trhu práce nedostatek řemeslníků a rčení, že„ řemeslo má zlaté dno“ tak opět nabývá na významu. 9. Soud se neztotožnil s názorem žalovaného, že pokud započal studium nového oboru Elektrikář na stejné škole, vyživovací povinnost žalobce k žalovanému i nadále trvá. Soud zde odkazuje na ustálenou soudní praxi, z které vyplývá, že u zletilého dítěte, zvláště ukončí-li potřebná studia, jež mu umožní plně se uplatnit na trhu práce, lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí k tomu, aby se uživilo samo. Studium, na základě kterého, by žalobci i nadále svědčila vyživovací povinnost k žalovanému, by mělo předchozí studium prohlubovat a zpravidla na něj navazovat. (např. viz judikát pod sp. zn.: II ÚS 2121/14). V daném případě žalovaný započal studovat zcela nový učební obor, který předchozí ukončené studium v oboru Instalatér nijak nerozvíjí a nenavazuje na něj, neboť se ujedná o zcela samostatný obor, byť soud nepochybuje, že uvedené obory se mohou vzájemně doplňovat, a pokud by jej žalovaný úspěšně ukončil, jeho možnosti uplatnění na trhu práce se tím zvýší. Možnost zvýšení uplatnění na trhu práce však nemůže být důvodem pro trvání vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému, kdy žalovaný na základě předchozího studia je již schopen se samostatně živit. Pokud by soud měl použít paralelu se studiem na vysoké škole, absolvent právnické fakulty je rovněž nepochybně schopen se samostatně živit. Pokud by uvedený student, jsa dosud odkázán na výživné svých rodičů, nově nastoupil do prvního ročníku ekonomické fakulty s cílem tuto vystudovat a tvrzením, že obory právo a ekonomie se vzájemně doplňují a jejich kombinace mu zajistí lepší uplatnění na trhu práce, nebylo by možno dospět k závěru, že vyživovací povinnost rodiče k tomuto studentovi i nadále trvá. 10. Pokud žalovaný tvrdil, že dálkové studium oboru Elektrikář není natolik kvalitní, jako studium denní, popř. je finančně náročnější, nejsou tato tvrzení pro posouzení věci relevantní. Protože tak soud dopěl k závěru, že žalovaný řádně ukončil přípravu na své budoucí zaměstnání, je schopen se samostatně živit, byla vyživovací povinnost žalobce k žalovanému zrušena a to od [datum], kdy započal nový školní rok a jak to požadoval žalobce. 11. Soud rovněž zamítl důkazní návrhy žalovaného, a to výslechem ředitelky školy [jméno] [příjmení] a třídního učitele [jméno] [příjmení], neboť svědectví uvedených osob není pro posouzení věci důležité, když spor mezi stranami nespočívá v prokázání skutkových tvrzení žalovaného, ale v právním posouzení skutkového stavu, který je mezi stranami nesporný. Z uvedeného důvodu soud rovněž zamítl i návrh na provedení účastnického výslechu žalovaného. 12. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšný žalobce by měl vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Soud však v dané věci aplikoval ust. § 150 o.s.ř., kdy jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V dané věci soud přihlédl k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným je blízký příbuzenský poměr, kdy žalobce je otcem žalovaného. Soud vzal rovněž v úvahu, že žalovaný se svým chováním na sporu nijak nepodílel (žalovaný toliko nesouhlas s názorem žalobce o zániku vyživovací povinnosti) a žalovaný není ekonomicky aktivní, když stále studuje. Při zohlednění uvedených skutečností má soud za spravedlivé, aby si náklady řízení nesl každý z účastníků ze svého.