7 C 54/2023-210 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhá určení, že neexistuje nájemní vztah z nájemní smlouvy č. , adresa, ze dne , datum, (správně , datum, ) ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, (správně , datum, ) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným č. , hodnota, jako pronajímateli a žalovaným č. , hodnota, jako nájemcem, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „nájemní smlouva“). Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný č. , hodnota, jsou podílovými spoluvlastníky, každý s podílem jedné poloviny na nemovitých věcech zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl od , jméno FO, . Dle žalobkyně při převodu žalobkyně ani , jméno FO, nevěděly o nájemním vztahu, nemají originál nájemní smlouvy. Existenci nájmu lze chápat jako právní vadu, je tudíž možné uvažovat o neplatnosti převodní smlouvy, nabízí se spor ohledně právních vad. V průběhu řízení vedeného Okresním soudem v Litoměřicích pod sp. zn. , spisová značka, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem žalobkyně zjistila, že žalovaný č. , hodnota, pronajímá nemovitosti žalovanému č. , hodnota, . Žalobkyni byla předložena nájemní smlouva, kterou žalovaný č. , hodnota, údajně s , jméno FO, jako pronajímatelé pronajímají žalovanému č. , hodnota, nemovitosti, dle dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě činí nájemné , částka, , žalovaný č. , hodnota, pobírá dotace a žalovanému č. , hodnota, je hrazeno nájemné. Žalobkyně dále tvrdila, že , jméno FO, nepodepsala nájemní smlouvu ani dodatek, tam uvedené údaje o její osobě neodpovídají skutečnosti, nebylo jí placeno nájemné. Z písma na nájemní smlouvě, které napodobuje její podpis, dovozuje, že jde o písmo žalovaného č. , hodnota, . Nájemní smlouva proto není platná. Jiná nájemní smlouva k totožnému předmětu nájmu neexistuje. Dle žalobkyně má žaloba preventivní charakter, je zde naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žaloba a rozhodnutí o ní má odstranit nejisté postavení žalobkyně a předejít budoucím sporům. Neplatnost nájemní smlouvy lze posoudit jako předběžnou otázku. Současně ale dle žalobkyně lze očekávat vznesení nároku na hrazení nájemného či jiného plnění, popřípadě neužívání nemovitostí, vyklizení nemovitostí, lze uvažovat i o žalobě na náhradu škody, na vydání bezdůvodného obohacení, dále odhaduje, že se žalovaný mohl obohatit na úkor žalobkyně o zhruba , částka, . Otázka existence či neexistence nájemního vztahu má vliv i na hodnotu nemovitosti, u soudu je vedeno řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně citovala z odborné literatury s tím, že se určovací žalobou předejde žalobám o plnění, neboť poctivý žalovaný bez další žaloby splní svůj závazek. Odkázala na rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ; sp. zn. , spisová značka, ; ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ; ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ; sp. zn. , spisová značka, ; sp. zn. II Odon 50/96 a nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 1440/14.2. Žalovaný č. , hodnota, navrhl zamítnutí žaloby, má za to, že žalobkyně netvrdí ani neosvědčuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalobou uplatňuje předběžnou otázku existence či neexistence nájemního vztahu z nájemní smlouvy jako předstupeň k tomu, aby se domohla konkrétního majetkového nároku. Žalovaný č. , hodnota, učinil nesporným, že po více než dvacet let užívá nemovitosti, hospodaří na nich na základě dotčené nájemní smlouvy včetně dodatku, svoji přítomnost neskrývá, přičemž neměl pochybnosti, že nájemní poměr vznikl platně a trvá. Poté, co mu žalovaný č. , hodnota, sdělil, že spoluvlastnický podíl byl převeden na žalobkyni, žalovaný č. , hodnota, platil polovinu nájemného žalobkyni, která peníze částečně vracela.3. Žalovaný č. , hodnota, navrhl též zamítnutí žaloby, nájemní vztah vznikl platně, žalovaný č. , hodnota, nezfalšoval podpis právní předchůdkyně žalobkyně, neobohatil se na úrok žalobkyně ani její právní předchůdkyně. Pochybuje, zda žalobkyně dostatečně tvrdí rozhodné skutečnosti ohledně naléhavého právního zájmu.4. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a předcházející rozhodnutí odvolacího soudu usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyplynulo, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , spisová značka, probíhá řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného č. , hodnota, k nemovitostem, ohledně kterých se žalobkyně domáhá určení neexistence nájemního vztahu, citovaného ve výroku I. Řízení dosud není pravomocně skončeno.5. Ze žaloby ve věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobkyně vůči žalovanému č. , hodnota, podala žalobu na nahrazení souhlasu žalovaného č. , hodnota, s rekonstrukcí objektu - domu p.č., hodnota, nacházejícího se na LV , Anonymizováno, v Katastrálním území v , jméno FO, , tedy žalobu ohledně rozhodnutí soudu při neshodě spoluvlastníků s nakládáním s věcí.6. Soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení.7. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.8. Žalobkyně správně obecně uvádí, že určovací žaloba je preventivního charakteru, jejím prostřednictvím se má omezit stav ohrožení práva nebo nejistoty v právním vztahu s tím, že k příslušné nápravě nelze dospět jinak. Tomuto vymezení pak odpovídá podmínka naléhavého právního zájmu dle § 80 o. s. ř.9. Ze shora uvedeného preventivního charakteru žaloby na určení vyplývá, že jejím prostřednictvím má být poskytnuta ochrana právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k jeho porušení. Žaloba na určení není proto opodstatněna zpravidla tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2147/2018; ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1313/2015; rozsudek ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017).10. Určovací žaloba podle § 80 písm. c) o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 3 Cdon 1338/96)11. Sama žalobkyně tvrdí, že žalovaný č. 1 po řadu let pobíral nájem za žalobkyni, čímž se na její úkor bezdůvodně obohatil odhadem částkou , částka, , dále, že lze očekávat vznesení nároku žalobkyní na hrazení adekvátního nájemného nebo na neužívání nemovitostí, vyklizení nemovitostí, dle žalované lze uvažovat i o žalobě na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení, případně o jiné žalobě na plnění. V tomto okamžiku, kdy právo žalobkyně již bylo porušeno, jak žalobkyně tvrdí, není opodstatněna žaloba na určení se svým preventivním charakterem. Žalobkyně za této situace nemůže mít naléhavý právní zájem na určení, zda nájemní vztah existuje, či nikoliv. Naopak žalobkyně uvádí, že v návaznosti na rozhodnutí o žalobě na určení lze očekávat, že podá další žalobu na plnění. Žalobkyni současné řízení zřejmě slouží ke zjištění, jak formulovat budoucí žalobní nároky. Žaloba na určení tudíž nemá preventivní charakter, jejím prostřednictvím nebude zabráněno dalším sporům, ale další spory vyvolá.12. , právnická osoba, se shora zmíněnou konstantní judikaturou Nejvyššího soudu České republiky v případě, že právo žalobkyně již bylo porušeno, je nutné se domáhat ochrany jejích práv žalobou na plnění, přičemž otázka platnosti nájemní smlouvy může být řešena jako předběžná, nelze ji ale učinit samostatným předmětem řízení.13. Vzhledem k tomu, že ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí o žalobě na určení nemá žalobkyně naléhavý právní zájem na určení, že neexistuje předmětný nájemní vztah, soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Soud proto ani nepřezkoumával žalobu po věcné stránce (viz rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1121/2011, a ze dne 10. 8. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4229/2009) a ve věci