8 C 193/2023-24 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně v žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela: -) dne [datum] Účastnickou smlouvu [číslo] pro telefonní číslo [tel. číslo] -) dne [datum] Účastnickou smlouvu [číslo] pro telefonní číslo [tel. číslo] -) dne [datum] Účastnickou smlouvu [číslo] pro číslo [anonymizováno] -) dne [datum] Účastnickou smlouvu [číslo] pro číslo [anonymizováno], případně Dodatek. 2. Nedílnou součástí zároveň byly Všeobecné podmínky společnosti T- [právnická osoba] (dále jen„ VPST“) a Ceník tarifů a služeb (dále jen„ Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. Na základě Účastnické smlouvy nebo Dodatku se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal jí za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4 VPST ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Žalobkyně dále konkretizuje, že ke dni podání žaloby představuje žalovaná částka v celkové výši 17 559,17 Kč cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 312 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 850 Kč, součet zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 4 397,17 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od [datum]. 3. Dále žalobkyně uvedla, že součástí účastnické smlouvy [číslo] bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení IMEI [číslo] typu: [anonymizována čtyři slova]) – Černý (dále jen„ Zařízení 1“). Žalovaný se jako kupující zavázal k úhradě ceny Zařízení formou pravidelných měsíčních splátek (23 splátek ve výši 150). Součástí účastnické smlouvy [číslo] bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení IMEI [číslo] typu: [anonymizována čtyři slova]) – Černý (dále jen„ Zařízení 2“). Žalovaný se jako kupující zavázal k úhradě ceny Zařízení formou pravidelných měsíčních splátek (23 splátek ve výši 150). Žalovaný se jako kupující v obou případech zavázal k úhradě ceny Zařízení 1 a Zařízení 2 formou pravidelných měsíčních splátek (23 splátek ve výši 150 Kč/zaříze). Strany si ujednaly, že se splatnost měsíčních splátek řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Pro případ neuhrazení příslušné splátky ve splatnosti sjednaly strany okamžitou splatnost všech dosud neuhrazených splátek. Vzhledem k tomu, že nebyly dodrženy podmínky, došlo k doúčtování splátek zařízení. Dále bylo mezi stranami ujednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému slevu na koncová zařízení, když tato je podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy. V případě nedodržení sjednané doby trvání smlouvy za původních podmínek byl žalovaný povinen poskytnutou slevu vrátit. 4. Žalobkyně uvedla, že žalovaný je v prodlení s úhradou těchto vyúčtování: -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], -) vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] Z výše uvedených vyúčtování žalobkyně nárokuje v tomto řízení tyto dlužné položky: -) vyúčtování [číslo]: 359,17 Kč -) vyúčtování [číslo]: 420 Kč -) vyúčtování [číslo]: 72 Kč -) vyúčtování [číslo]: 3 900 Kč -) vyúčtování [číslo]: 3 000 Kč -) vyúčtování [číslo]: 3 000 Kč -) vyúčtování [číslo]: 6 850 Kč 5. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak do dnešního dne nebyly dlužné částky uhrazeny. 6. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 7. Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: 8. Ze smlouvy nazvané jako„ Účastnická smlouva“ [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se žalovaný stal účastníkem telefonního čísla [tel. číslo] a dále ze smlouvy nazvané jako„ Účastnická smlouva“ [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se žalovaný stal účastníkem telefonního čísla [tel. číslo] a že součástí obou zmíněných smluv bylo také ujednání ke kupní smlouvě obsažené přímo v textu Účastnických smluv, dle kterých uzavřela žalobkyně s žalovaným kupní smlouvy na koncové zařízení [anonymizována čtyři slova]) – Černý (IMEI [číslo]) a koncové zařízení [anonymizována čtyři slova]) – Černý (IMEI [číslo]), přičemž část kupní ceny u obou zařízení uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí koncového zařízení, a zbývající část kupní ceny měl žalovaný uhradit v měsíčních splátkách v celkovém počtu 23 splátek po 150 Kč/zaříze. 9. Z vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] soud zjistil, že žalovanému bylo za služby a splátky zařízení vyúčtováno to, co žalobkyně v tomto řízení nárokuje, viz částky uvedené výše. Dále soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek prostřednictvím právního zástupce upomínkou ze dne [datum]. 10. Po právní stránce pak soud vycházel z § 2079 a násl. občanského zákoníku, upravující kupní smlouvu, přičemž § 2079 odst. 1 tohoto zákona stanoví, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Zatímco tedy žalobkyně své povinnosti z kupní smlouvy splnila, když na žalovaného převedla vlastnické právo k uvedeným koncovým zařízením (mobilním telefonům), tak žalovaný svůj závazek uhradit kupní cenu, v tomto případě dojednanou k úhradě ve splátkách, nesplnil. Vzhledem k tomu, že kupní cena za obě koncová zařízení byla ujednána jako podmíněná, žalovaný podmínku řádného splácení splátek nesplnil, čímž nebyly splněny podmínky pro úhradu výhodné kupní ceny, žalobkyně tak žalovanému vyúčtovala kupní cenu v plné výši, neboť podmínky pro slevu nebyly naplněny. 11. V rozsahu poskytování služeb elektronických komunikací vycházel soud ze zákona č. 127/2005 Sb. zákona o elektronických komunikacích. Úrok z prodlení pak podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z řízení vyplynulo, že veškerá tvrzení žalobkyně ohledně poskytování služeb elektronických komunikací žalobkyní žalovanému, uvedená v žalobě, jakož i tvrzení o vzniku závazkového vztahu na základě shora uvedených účastnických smluv, kdy součástí bylo i ujednání o kupních smlouvách, má soud za prokázané. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 559,17 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.