8 C 276/2023-25 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru. Na základě smlouvy právní předchůdce žalobkyně umožnil žalovanému přečerpání spočívající ve zpřístupnění peněžních prostředků žalovanému nad rámec aktuálního zůstatku na účtu ve sjednané výši [částka] a za dohodnutých podmínek. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případné další platby. Tvrzené skutečnosti vyplývají z ustanovení uzavřené Smlouvy o kontokorentu. Strany se v čl. 5 Smlouvy dohodly, že žalovaný je oprávněn splácet čerpané částky v termínech a částkách dle svého uvážení, musí být však splacen v plné výši, včetně úroků a Cen, nejpozději do [datum], nejpozději k tomuto datu měl žalovaný zajistit na účtu dostatek prostředků ke splacení pohledávek banky. Čerpat mohl i opakovaně s tím, že úvěr musel být splacen do 1 roku od každého prvního čerpání následujícího po splacení úvěru v plné výši. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků ve smyslu čl. 5 Smlouvy, a tak původní věřitel využil svého oprávnění uvedeného v čl. 14 Smlouvy a požádal o úhradu dlužné částky. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním, že dlužná částka byla převedena ke dni [datum] na evidenční účet. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené Smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne [datum] žalovaný svůj dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 5. Ze Smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu umožnit žalovanému přečerpání peněžních prostředků žalovanému nad rámec aktuálního zůstatku na účtu ve sjednané výši [částka] a za dohodnutých podmínek. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z dopisu původního věřitele ze dne [datum] adresovaného žalovanému soud zjistil, že z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného přečerpání na účtu žalovaného byla pohledávka ve výši [částka] plus příslušenství ve výši [částka] převedena na evidenční účet č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalovanému. 6. Dle ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. 7. Soud proto v dané věci rozhodoval dle právního předpisu platného v době uzavření smlouvy o vedení běžného účtu, resp. smlouvy o úvěru, tj. dle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ ObchZ“). 8. Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 497 ObchZ). 9. Úroky je dlužník povinen platit od doby poskytnutí peněžních prostředků, a to ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona (§ 502 odst. 1 ObchZ). 10. Poskytnuté peněžní prostředky je dlužník povinen vrátit ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán (§ 504 ObchZ). Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatné i úroky, které se jej týkají (§ 503 odst. 1 ObchZ). 11. Je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy (§ 506 ObchZ). 12. Podle ust. § 365 ObchZ platí, že dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. 13. Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského (§ 369 odst. 1 ObchZ). 14. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž původní věřitel umožnil žalovanému načerpat peněžní prostředky. Jelikož žalovaný peněžní prostředky nevrátil dle podmínek stanovených ve smlouvě, dostal se do prodlení a je povinen kromě jistiny uhradit i dlužný úrok a zákonný úrok z prodlení. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky specifikované v příslušném nařízení vlády. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 17. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.