8 C 475/2022-26 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, představující dluh vzniklý ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná svůj závazek porušila. (uhradila pouze 1905 Kč). Dále se žalobkyně domáhala uhrazení dluhu, jenž vznikl z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s úrokem ve výši 546 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1800 Kč. Žalovaná svůj závazek porušila (uhradila pouze 3830 Kč). Žalobce pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od právního předchůdce žalobce. Žalobce v žalobě uvedl, že po žalované požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení (nesplacenou jistinu) se zákonným úrokem z prodlení. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobcem. Z předložené listiny označené jako smlouva o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku 10 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Z tabulky umoření soud ověřil, že žalovaná žalobci celkem uhradila částku ve výši 1905 Kč. 4. Z předložené listiny označené jako smlouva o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku 6 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Z tabulky umoření soud ověřil, že žalovaná žalobci celkem uhradila částku ve výši 3830 Kč. 5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci a tato skutečnost byla oznámena žalované a rovněž byla vyzvána k úhradě žalobcem prostřednictvím advokáta. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Z předložených listin bylo prokázáno, že žalovaná obdržela v hotovosti od právního předchůdce žalobce částku ve výši 10 000 Kč a 6000 Kč, přičemž do dne postoupení žalované pohledávky uhradila žalobci pouze částku ve výši 1905 Kč a částku 3830 Kč. Z toho důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce po žalované požadoval pouze úhradu jistiny jakožto bezdůvodného obohacení, nikoliv úhradu poplatků a úroků z uzavřené smlouvy. V dané věci se jedná o plnění bez právního důvodu ve výši 10265 Kč podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., které je žalovaná povinna vrátit spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 265 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.