8 C 481/2022 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 39 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem přípojného vozidla, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“). Dále byl žalovaný vlastníkem či provozovatelem vozidla [registrační značka], toto vozidlo nebylo pojištěno v období od [datum] do [datum], vozidla [registrační značka], vozidlo nebylo pojištěno v období od [datum] do [datum] a vozidla [registrační značka], toto vozidlo nebylo pojištěno v období od [datum] do [datum] [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k úhradě zákonných příspěvků nepojištěných vozidel za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku a nákladů na uplatnění ve výši 4x300 Kč. 2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, žalovaný se k věci samé nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. 3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný v rozhodné době, tj. od [datum] do [datum], byl provozovatelem nebo vlastníkem přípojného vozidla, [registrační značka], přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro přípojné vozidlo nad 10 000 kg ve výši 70 Kč, tedy částku 2 940 Kč (42 dnů x 70 Kč), resp. o částku 3 240 Kč (včetně nákladů na vymáhání). 4. Žalovaný v rozhodné době, tj. od [datum] do [datum], byl provozovatelem nebo vlastníkem nákladního vozidla, [registrační značka], přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro nákladní vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 12000 kg ve výši 261 Kč, tedy částku 15138 Kč (58 dnů x 261 Kč), resp. o částku 15438 Kč (včetně nákladů na vymáhání). 5. Žalovaný v rozhodné době, tj. od [datum] do [datum], byl provozovatelem nebo vlastníkem osobního vozidla, [registrační značka], přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní vozidlo s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 ve výši 47 Kč, tedy částku 14682 Kč (306 dnů x 47 Kč), resp. o částku 14382 Kč (včetně nákladů na vymáhání). 6. Žalovaný v rozhodné době, tj. od [datum] do [datum], byl provozovatelem nebo vlastníkem osobního vozidla, [registrační značka], přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní vozidlo s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 ve výši 47 Kč, tedy částku 5940 Kč (120 dnů x 47 Kč), resp. o částku 5640 Kč (včetně nákladů na vymáhání). 7. Následně žalobkyně, před podáním žaloby, žalovaného o zaplacení těchto částek, včetně nákladů na jejich uplatnění, ještě písemně upomenula předžalobní výzvou. Žalovaný však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatil ničeho. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil. 8. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. Vzhledem ke shora popsanému tak soud přiznal žalobkyně nárok na zaplacení příspěvku včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 750 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 572 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 300 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.