8 C 88/2023-29 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, představující dluh vzniklý ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem ve výši 109 952 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč. Žalovaný svůj závazek porušil (uhradil pouze 69 645 Kč). Dlužná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 30 355 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 172,01 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně do zaplacení. Žalobce pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od právního předchůdce žalobce. Žalobce v žalobě uvedl, že po žalovaném požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení se zákonným úrokem z prodlení. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobcem. Z předložené listiny označené jako smlouva o Spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 100 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal, že vyjma uvedené jistiny uhradí žalobci úrok ve výši 109 952 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč, a to v 36 týdenních splátkách á 6 332 Kč. 4. Z tabulky umoření soud ověřil, že žalovaný žalobci celkem uhradil částku ve výši 69 645 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci a tato skutečnost byla oznámena žalovanému a rovněž byl vyzván k úhradě žalobcem prostřednictvím advokáta. 5. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Z předložených listin bylo prokázáno, že žalovaný obdržel v hotovosti od právního předchůdce žalobce částku ve výši 100 000 Kč, přičemž do dne postoupení žalované pohledávky uhradil žalobci pouze částku ve výši 69 645 Kč. Z toho důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce po žalovaném požadoval pouze úhradu jistiny jakožto bezdůvodného obohacení, nikoliv úhradu poplatků a úroků z uzavřené smlouvy. V dané věci se jedná o plnění bez právního důvodu ve výši 30 355 Kč podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 393 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 215 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 355 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.