10 C 234/2024-23 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že žalované umožnila využívat elektronických služeb prostřednictvím telefonní stanice , tel. číslo, – dle smlouvy dle uzavření , datum, a , tel. číslo, - dle smlouvy uzavřené , datum, a zároveň odebrala od žalobkyně zařízení se slevou dne , datum, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a dne , datum, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, +, Anonymizováno, . Standardní cena zařízení -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , činila 4 995 Kč, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, + , Anonymizováno, , 9 290 Kč.Celkem tedy žalovaná převzala zboží v ceně 14 285 Kč, přičemž uplatnila podmíněnou slevu AKCE HW BONUS, ve výši celkem 12 995 Kč. (4 700 Kč a 8 295 Kč). Při převzetí zaplatila částku 1 290 Kč (295 Kč a 995 Kč). Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce a ceník. Zbývající část kupní ceny byla vázána na smluvní podmínky žalobkyně, když měla žalovaná řádně využívat služby a platit za ně žalobkyni se závazkem 24 měsíců na základě daňových dokladů vystavených žalobkyní. Žalovaná však řádně a včas nezaplatila vystavená vyúčtování za období od , datum, do , datum, . Žalované byla zaslána upomínka a výpověď služeb a byla vyzvána k úhradě dluhu dle vystavené faktury č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 8 295 Kč a faktury č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 4 700 Kč; doúčtovaná dlužná částka za zařízení je celkem 12 995 Kč. Žalovaná však nějak nereagovala a žalobkyni nezbylo než se obrátit na soud. Žalobkyně požaduje i náhradu nákladů spojeným s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč a náklady řízení.Soud pod č.j. EPR , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, dne , datum, vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen.Soud ve věci rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Žalovaná na základě výzvy soudu svým postojem dala najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. shora uvedeného, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Ve věci pak žalobkyně předložil ceníky, smluvní podmínky, smlouvy ze dne , datum, a , datum, , zrušení služeb z , datum, a dále veškeré faktury a upomínky, které byly zmíněny v žalobě, včetně doručných listů.Soud po zhodnocení všech listinných důkazů dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je oprávněná, a proto jako takové vyhověl, když pokud jde o odůvodnění, zcela odkazuje na žalobu, když veškerá tvrzení v ní uvedená byla během řízení prokázána. Vzhledem k tomu, že žalovaná služby, které mu byly žalobkyní poskytovány a řádně vyúčtovány, nezaplatila, soud žalobě vyhověl, a to za použití občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. jeho § 724 a následujících, které pojednávají o smlouvě a ohledně úroku z prodlení pak podle stejného zákona, § 1970, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, když tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.