10 C 368/2023-28 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se domáhal svou žalobou ze dne [datum], vydání rozsudku ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], byla tehdy nezletilá žalovaná, dcera žalobce, svěřena do výchovy babičky [jméno] [celé jméno žalované] a žalobci bylo určeno přispívat žalované na její výživu naposledy částkou 3 500 Kč k rukám babičky. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Žalobce zjistil, že žalovaná se již nepřipravuje na své budoucí povolání. Vzhledem ke skutečnosti, žalobce nemá jakýkoliv kontakt s žalovanou ani s její rodinou, není mu tato informace zcela přesně známa. Žalobce se ale domnívá, že již je schopna sama se živit, a proto navrhl zrušení vyživovací povinnosti k [datum], kdy žalovaná zřejmě ukončila studium, to znamená přípravu na své budoucí povolání. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a nedostavila se ani k jednání soudu nařízenému, takže bylo jednáno její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Soud provedl listinné důkazy: 4. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že výživné, které otec platil na žalovanou 2 500 Kč, bylo zvýšeno na částku 3 500 Kč měsíčně, tehdy splatnou k rukám babičky, již byla žalovaná svěřena již předchozím rozhodnutím do výchovy. 5. Ze zprávy Soukromé podřipské střední a odborné školy a středního odborného učiliště o.p.s. [obec] bylo zjištěno, že žalovaná byla žákyní této školy od [datum] do [datum]. Studia zanechala, žádnou zkouškou studium neukončila. Z další zprávy téže školy soud zjistil, že žalovaná měla za měsíc leden 2022 28 zameškaných hodin, za měsíc únor 15 hodin, za březen 62 hodin, za duben 13 hodin, za květen 77 hodin, za červen 10 hodin. 6. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. (dále jen OZ). Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 7. Podle § 911 OZ, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 8. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná od června 2022 nestudovala, když studia zanechala a neukončila studium žádnou zkouškou. Z pohledu zákona je tedy schopna sama se živit a nelze žádat po osobě povinné, aby jí přispívala na výživu, když se řádným studiem nepřipravuje na výkon svého budoucího povolání. Soud tedy žalobě zcela vyhověl a výživné zrušil k [datum], což je datum, k němuž žalovaná skončila své studium na škole. Soud ještě poznamenává, že druhé pololetí daného ročníku se již nedá příliš hodnotit, že žalovaná se skutečně poctivě připravovala na budoucí povolání, když měla poměrně dost zameškaných hodin a školy zanechala bezdůvodně. Soud tedy neměl prostor pro jiné rozhodnutí ve věci než vyhovění žalobě. 9. Vzhledem k tomu, že úspěšný žalobce se vzdal práva na náhradu nákladů řízení, soud o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků na jejich úhradu nemá právo.