13 C 509/2023-23 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 11 195 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila žalobkyně tím, že s žalovanou uzavřela Smlouvu o dodávce elektřiny a Smlouvy o dodávce plynu, obě uzavřené dne [datum], na jejichž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a plynu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce]. Protože žalovaná povinnosti vyplývající z těchto smluv porušila, vznikl žalobkyni nárok na úhradu cen za příslušné dodávky elektřiny a plynu. 2. Žaloba byla žalované doručena dne [datum], žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobkyni zaplatila žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti. 3. Žalovaná na základě výzvy soudu svým postojem dala najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. A) Nároky žalobkyně plynoucí z dodávek elektřiny 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], [anonymizována dvě slova], a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle cenového tarifu („ Produktu silové elektřiny“) Komfort klasik 24 specifikovaného v účinném Ceníku žalobkyně, přičemž tento ceník byla žalobkyně oprávněna měnit. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky žalobkyně. 5. Žalobkyně po uskutečnění dodávek energie vystavila žalované mimořádnou (konečnou) fakturu za elektřinu ze dne [datum] [číslo] za období od [datum] do [datum] ve výši 4 227 Kč, přičemž po zohlednění zaplacených záloh byla žalovaná povinna zaplatit částku 2 439 Kč se splatností [datum]. 6. Dle skutkových zjištění soudu žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které žalovaná od žalobkyně odebírala elektřinu v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy plnila, žalovaná však nezaplatila za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum]. 7. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. 8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaná nesplnila svoji povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a s tím spojené služby právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedeného vyúčtování. B) Nároky žalobkyně plynoucí z dodávek plynu 10. Ze smlouvy o sdružených službách dodávkách plynu ze dne [datum] vyplývá, že se žalobkyně zavázala žalované dodávat plyn do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], [anonymizována dvě slova] Cena plynu byla stanovena odkazem na aktuální ceník žalobkyně. Smlouva se rovněž odkazovala na obchodní podmínky žalobkyně. 11. Žalobkyně po uskutečnění dodávek energie vystavila žalované mimořádnou fakturu za plyn ze dne [datum] [číslo] za období od [datum] do [datum] ve výši 11 600,48 Kč, přičemž po zohlednění zaplacených záloh byla žalovaná povinna zaplatit částku 8 340 Kč se splatností [datum]. 12. Žalobkyně následně vystavila žalované mimořádnou (konečnou) fakturu za plyn ze dne [datum] [číslo] za období od [datum] do [datum], s tím, že žalovaná doplatit částku 415,60 Kč; žalobkyně proto vyzvala žalovanou k zaplacení této částky spolu s částku uvedenou na faktuře č [číslo] po haléřovém vyrovnání na celkovou částku 8 756 Kč, se splatností dne [datum]. 13. Soud má za to, že předloženými důkazními prostředky byla žalobní tvrzení zcela prokázána. 14. Podle ustanovení § 72 odst. 1 energetického zákona Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. 15. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 16. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smluvního vztahu na základě smluv o dodávce plynu. Na základě uvedené smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat plyn do odběrného místa a žalované vznikla povinnost zaplatit stanovenou cenu za odebraný plyn a poskytnuté služby. Žalovaná však nesplnila svou povinnost, když nezaplatila sjednanou cenu za odebraný plyn vyúčtovaný žalobkyní v žalovaném období. Celkem tak na úhradu shora uvedených vyúčtování žalobkyni dluží částku ve výši 8 756 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení. Doba prodlení je odvozena ode dne splatnosti poslední výše uvedené faktury [číslo]. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi žalobkyní a žalovaným dle zákona účinného v době uzavření smlouvy. Na základě § 1810 a násl. o. z. a na základě zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) proto žalobkyni byl nárok přiznán. Žalobkyně má v souladu s § 1970 o. z. nárok rovněž na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne po splatnosti žalovaných částek do zaplacení. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s tehdy účinným nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 18. Výše náhrady nákladů řízení je odůvodněna skutečností, že žalobkyně, jak bylo zjištěno, podala u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob, přičemž návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je však totožný či jen s drobnými odchylkami. Soud proto při určení výše odměny za učiněné úkony právní pomoci postupoval tak jak je uvedeno výše, když řízení ve věcech bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšují 50 000 Kč. 19. Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností je stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné soud neshledal důvod.