20 C 476/2023-23 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím, a to k datu splatnosti. Nedílnou součástí smlouvy je mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byl žalovaný seznámen a souhlasil s nimi. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že zjistila u žalovaného informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se žalovaným, pravidelné měsíční výdaje, ověřené čisté měsíční příjmy apod. Žalobkyně dále ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, interní registr historie žalovaného apod. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným i jiné informace s ním související. Žalobkyně uzavřela, že žalovaný byl a je schopen splácet své závazky. Žalovaný potvrdil správnost svých identifikačních údajů a identifikoval se i prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši , částka, na účet žalobkyně z účtu žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr ve výši celkem , částka, byl žalobci vyplacen ve dnech , Anonymizováno, . a , datum, z bankovního účtu žalobkyně. Žalovaný si zvolil volitelnou službu: „Presto“ za poplatek , částka, . Úvěr byl splatný dne , datum, , žalovaný však uhradil pouze celkem , hodnota, . Žalovaný má vůči žalobkyni nesplacenou pohledávku: (i) jistina ve výši , částka, ; (ii) poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Předžalobní výzva byla zaslána dne , Anonymizováno, .2. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil podáním ze dne , datum, a požádal soud, aby jednal v nepřítomnosti žalobkyně. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z listiny označené „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ s datem „, Anonymizováno, “, , právnická osoba, podmínek, souhlasu se zpracováním osobních údajů a z listiny označené „Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru“, z listiny bez označení, jejíž první článek je nazván „Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti“ a ze sazebníku soud zjistil, že jako věřitel je označena žalobkyně a jako dlužník žalovaný s účtem č. , č. účtu, . Předmětem této smlouvy měl být závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni s příslušenstvím do data splatnosti. Mezi stranami měla být ujednána služba „Presto“ zpoplatněna částkou , částka, , ověřovací poplatek činí , částka, . Smlouva však není opatřena podpisem žalovaného, namísto podpisu je uvedeno: „Podepisuji , Anonymizováno, “.4. Z kopie občanského průkazu žalovaného č. , číslo, byla zjištěna identifikace žalovaného. Z listiny označené „Identifikované příjmy“ bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje výši ověřeného čistého měsíčního příjmu ve výši , částka, . Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje následující údaje o žalovaném: společně hospodařící domácnost žalovaného má čtyři členy, z čehož tři mají příjem, výše pravidelných měsíčních výdajů činí , částka, , disponibilní příjem činí , částka, a rezerva pro výdaje je ve výši , částka, .5. Z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že totožnost žalovaného byla autorizována prostřednictvím platby z bankovního účtu žalovaného. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne , datum, byla poukázána na účet žalovaného č. , č. účtu, částka , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , právnická osoba, Kč a dne , datum, částka ve výši , částka, .6. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně dne , datum, vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů a dále že dne , datum, byla žalovanému zaslána písemnost.7. Z podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že uvedeného dne byla žalovanému zaslána písemnost.8. Z přípisu banky , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že jediným majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný a v období od , datum, do , datum, na něj byla připsána částka , částka, od žalobkyně.9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.12. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícímu závěru:16. Soud nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná smlouva (žalobkyně důkazní břemeno neunesla). Smlouva není opatřena žádným podpisem žalovaného. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu. Žalobkyně nedoložila, že by se žalovaný mohl seznámit s návrhem a kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy. V daném případě tedy nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného, projevující se v uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní.17. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena, a tedy nebylo možné žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla platně uzavřena, nebylo možné žalobkyni přiznat další žalované částky ze smlouvy.18. Dále se soud z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.19. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Tou