23 C 129/2024-24 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že částka , částka, představuje nesplacenou část úvěru poskytnutého žalované na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. , právnická osoba, (jako věřitelem) a žalovanou (jako dlužníkem) dne , datum, (dále jen „smlouva“). Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované částku , částka, v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, a žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem , částka, , což je součet jistiny, kapitalizovaných úroků, poplatku za zpracování zápůjčky , částka, a poplatku za službu komfortního splácení ve výši , částka, , a to v 21 měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná neplatila sjednané splátky řádně ani včas, porušila závazky ze smlouvy, a právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení bylo žalované oznámeno písemně. Žalovaná uhradila celkem částku , částka, . Žalobkyně požaduje po žalované pouze zaplacení částky , částka, představující bezdůvodné obohacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu neuhradila žalobkyni ničeho dalšího.2. K jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.3. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná (jako zákazník) a původní věřitelka , právnická osoba, (označená jako , Anonymizováno, ) se dohodly na tom, že , Anonymizováno, poskytne zákazníkovi úvěr , částka, , který včetně poplatku, zákazník splatí v 21 splátkách ve výši splátky , částka, , poslední pak ve výši , částka, . Ze smlouvy vyplývá, že žalovaná částku , částka, převzala. Dále bylo sjednáno, že celková částka splatná žalovanou podle této smlouvy činí , částka, .4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: žalovaná je svobodná, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost, pobírá příjem z pracovního poměru ve výši , částka, měsíčně, její odhadované měsíční výdaje činí , číslo, Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že na jejím základě jsou postupovány nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce specifikované v Příloze č. , hodnota, zmíněné smlouvy, které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými. Z listiny označené „, adresa, z , Anonymizováno, “ soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalované patřila mezi postupované pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Listinou – dopisem označeným „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalované, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni a současně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu, a to do 10 dnů od doručení uvedeného oznámení. Z podacího lístku , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, odeslala žalované listinu.6. Z tabulky umoření ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem , částka, . Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne , datum, byla zjištěna existence žalobkyně.7. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně téhož dne odeslala žalované uvedenou výzvu k úhradě dluhu.8. Soud současně vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná řádně nesplácela úvěr a neuhradila žalovanou částku (důkazní břemeno o opaku nese žalovaná, která však konkrétní úhradu dluhu ani netvrdila, ani neprokazovala).9. Po skutkové stránce má soud žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu, na základě které žalované poskytla hotovost v dohodnuté výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení, právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit v měsíčních splátkách. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, uhradila toliko , částka, a dostala se tak do prodlení s placením splátek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.17. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.18. Žalobkyně netvrdila a neprokázala splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost žalované – spotřebitele splácet úvěr. Naopak se domáhala, aby žalované bylo uloženo vydat bezdůvodné obohacení.19. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o úvěruschopnosti nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením, a tudíž neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí.20. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně v tomto řízení netvrdila a neprokázala, že by její právní předchůdkyně kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťovala, nebo dokonce ověřovala schopnost žalované splácet úvěr.21. Vzhledem ke shora uvedenému i k návrhu žalobkyně, že se domáhá po žalované pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé žalované s příslušenstvím, soud posoudil věc tak, že smlouva je absolutně neplatná podle § 588 o. z., neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu, nebo jej