12 C 130/2025-25 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 31 000 Kč s příslušenstvím, která představovala neuhrazený úvěr poskytnutý žalované žalobkyní podle smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 23. 11. 2023. Na základě elektronicky sjednané smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná částka je tvořena částkou 30 000 Kč na zesplatněné jistině a smluvními náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud provedl žalobkyní navržené důkazy (především Podací lístek z 21. 1. 2025, Smlouva o poskytnutí SÚ č. , hodnota, s přílohou č. , hodnota, , Upomínka č. , hodnota, z 20. 8. 2024, Upomínka č. , hodnota, z 20. 8. 2024 email, Upomínka č. , hodnota, z 5. 9. 2024, Upomínka č. , hodnota, z 5. 9. 2024 email, Detail bezhotovostní platby z 23. 11. 2023, Detail příchozí platby z 23. 11. 2023, Zesplatnění z 21. 1. 2025, Předsmluvní informace), z nichž zjistil následující skutkové okolnosti:4. Ze smlouvy a přiložených dokladů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Z výpisů, jakož i ostatních provedených důkazů soud zjistil, že žalovaná obdržela od žalobkyně úvěr ve výši 30 000 Kč, který dohodnutým způsobem nesplácela a dluží žalobkyni výše uvedenou žalovanou částku i s příslušenstvím. Soud dospěl k závěru, že skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě, jsou provedenými důkazy prokázaná.5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalované straně úvěr a žalovaná jej bude způsobem ve smlouvě stanoveném splácet. Žalovaná však svůj dluh řádně a včas nesplácela (své důkazní břemeno o splácení žalovaná neunesla). Bylo prokázáno, že závazek ze strany žalobkyně, poskytnout žalované úvěr, byl splněn a zároveň má soud za to, že závazek ze strany žalované poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl.7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na výše citované zákonné ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku včas, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení z jistiny dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 700 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 240 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 000 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a dále tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce (§ 149 odst.1 o. s. ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.