19 C 190/2024-160 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 70 475,66 Kč s příslušenstvím spočívající v úroku ve výši 14,05 % ročně z částky 68 416,66 Kč od 19.10.2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení u částky 68 416,66 od 19.10.2022 do zaplacení. Uvedl, že s žalovaným dne 14.4.2014 uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kdy v souladu se smluvními podmínkami bylo žalovanému odesláno oznámení o schválení úvěru ze dne 22.4.2014. Na základě smlouvy o úvěru byla žalovanému dne 18.4.2014 vyplacena na účet částka ve výši 75 000 Kč a žalovaný se zavázal, že uvedený úvěr splatí ve 24. měsíčních splátkách po 7 103 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil dne 5.5.2014 splátku 7 103 Kč a následně byla hrazena až dne 20.5.2020 částka ve výši 2 461 Kč, dne 25.6.2020 částka ve výši 1 889 Kč, dne 23.7.2020 částka ve výši 1 377 Kč, dne 21.8.2020 částka ve výši 1 556 Kč, dne 20.10.2020 částka ve výši 1 663 Kč, dne 18.11.2020 částka ve výši 1 258 Kč, dne 8.2.2021 částka ve výši 734 Kč, dne 6.4.2021 částka ve výši 682 Kč, dne 5.5.2021 částka ve výši 682 Kč, dne 10.10.2022 částka ve výši 4 225 Kč a dne 18.10.2022 částka ve výši 1 006 Kč. Žalobce uvedené platby započetl nejprve na úroky z prodlení, po té na úroky a na jistinu. Přestože byl úrok ve smlouvě sjednán v mnohem vyšší sazbě, žalobce při výpočtu dlužné částky vycházel z úroku ve výši 14,05 % ročně. Výsledný dluh na jistině tak činí částku 68 416,66 Kč a vyjma uvedené částky žalobce požaduje i úrok ve výši 14,05 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Žalobce rovněž nárokuje uhradit smluvní pokutu dle č. , hodnota, odst. 1 bod a), b) smluvních ujednání, kde je stanoveno, že při prodlení splátky o více než 15 dní činí smluvní pokuta 8% z výše splátky a při prodlení splátky o více než 30 dní činí smluvní pokuta 13% z výše splátky. Za prodlení se splátkou č. , hodnota, byla smluvní pokuta vypočtena ve výši, Anonymizováno, 568,24 Kč a ve výši 923,29 Kč. Při prodlení se splátkou č. 3 byla vypočtena smluvní pokuta ve výši 568,24 Kč a celkem tak žalobce požaduje uhradit smluvní pokutu ve výši 2 059 Kč.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 14.4.2014 je absolutně neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy. V předmětné úvěrové smlouvě byl úrok sjednán ve výši 150,86% ročně a RPSN ve výši 144,88% a úroková sazba tak mnohonásobně převyšuje průměrnou úrokovou sazbu, které se v době uzavření úvěrové smlouvy pohybovala ve výši cca 14,50 % ročně. Žalovaný dále namítl, že úvěrová smlouva je absolutně nepatná, neboť žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného, žalobce tak nesplnil podmínky uvedené v ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru), účinný v době uzavření úvěrové smlouvy. Dále žalovaný uvedl, že původně byl ve věci vydán rozhodčí nález rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, pod č.j. , spisová značka, a na základě něho bylo proti žalovanému (jako povinnému) vedeno exekuční řízení soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Exekuce však byla nakonec zastavena pro nevykonatelnost exekučního titulu dle ust. § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. a to usnesením Okresního soudu v Litoměřicích pod č.j.: , spisová značka, ze dne 26.5.2023, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v , adresa, pod č.j. , spisová značka, ze dne 30.11.2023. Rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, však spor fakticky nerozhodoval, spor rozhodovala , právnická osoba, Přestože tato společnost měla pro rozhodce zajišťovat některé služby zejména administrativního charakteru, fakticky spor rozhodovala, ačkoliv k tomu neměla žádnou pravomoc, neboť se nejednalo o rozhodčí soud zřízený zákonem. Závěrem žalovaný uvedl, že nárok žalobce je již promlčen. Žalobce si byl dobře vědom nemravnosti sjednaných úroků v úvěrové smlouvě, proto se se svým nárokem neobrátil původně na soud, ale na rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť věděl, že v soudním řízení by uvedená úvěrová smlouva pro svou nemravnost nemohla obstát. V takovém případě nemohlo dojít ke stavení promlčecí doby v důsledku vedení rozhodčího ani následného exekučního řízení, neboť jednání žalobce v takovém případě naplňuje znaky zneužití práva, tak jak jej vyložil Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II ÚS 996/18. Žalovaný zdůraznil, že obdobně o promlčení nároku žalobce rozhodují i krajské soudy napříč republikou, kdy se jedná např. o Krajský soud v Ostravě-pobočka Olomouc pod sp. zn. 75 Co 21/2024-252 ze dne 21.3.2024 či rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové pod č.j. 47 Co 48/2024-189 ze dne 30.4.2024.3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce a z nichž pro posouzení věci jsou podstatné následující. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 18.4.2014 mezi žalobcem a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta celková výše spotřebitelského úvěru 75 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet v 24. měsíčních splátkách po 7 103 Kč. Základní částka úvěru splatná žalovaným tak činila 170 472 Kč, úroková sazba činila 150,86 % ročně a RPSN byla sjednána ve výši 150,85 %. Součástí úvěrové smlouvy jsou i smluvní ujednání, která jsou podepsána žalovaným a kde je v článku 12 pojednáno o smluvní pokutě, tak jak je uvedeno v žalobě. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaný uhradil ve splátkách celkem 24 636 Kč, kdy jednotlivé platby (č.l. 37) se shodují s platbami, tak jak byly uvedeny v podané žalobě. Z dopisu ze dne 22.4.2014 má soud za zjištěné, že žalovaný byl informován o schválení předmětného úvěru. Z dopisu nazvaného jako předžalobní výzva vyplývá, že tento byl žalovanému žalobcem zasílán dne 8.9.2014 a je v něm uvedeno, že pro neplacení úvěrových splátek došlo ke dni 25.8.2014 k zesplatnění úvěru. Z důkazu, který je součástí rozhodčího spisu rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, (karta klienta, č.l. 134) soud zjistil, že žaloba byla k rozhodci podána dne 26.9.2014. Z časových řad ARAD má soud za prokázané (č.l. 29-30), že průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů v dubnu 2014 činila 14,05% ročně.4. Z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích pod č.j. , spisová značka, ze dne 26.5.2023 a usnesení Krajského soudu v , adresa, pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, vyplývá, že proti žalovanému byla vedena exekuce pro nesplacení shora uvedené úvěrové smlouvy, kdy exekučním titulem byl rozhodčí nález rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 8.12.2014 pod č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Jak okresní soud, tak krajský soud, co by soud odvolací zkonstatovaly, že uvedený rozhodčí nález je nezpůsobilým exekučním titulem, neboť rozhodce rozhodoval na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy pro rozpor s dobrými mravy.5. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících ustanovení:Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností je nepochybné, že předmětná smlouva o revolvingovém úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Úroková sazba v předmětné smlouvě o úvěru byla sjednána ve výši 150,86% ročně, přičemž průměrná úroková sazba v době sjednání úvěrové smlouvy, tedy v dubnu 2014, činila 14,05% ročně. Sjednaná úroková sazba tedy více než desetkrát (!) převyšuje průměrnou úrokovou sazbu u spotřebitelských úvěrů v té době. Z judikátu Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že úroková míra, který čtyřnásobně převyšuje běžnou úrokovou míru, je již nemravná. V daném případě je zcela evidentní, že sjednaná úroková míra vysoce překračuje mantinely toho, co lze ještě považovat za mravné. Soud tak má za to, že sjednaná smlouva o revolvingovém úvěru je dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a nelze k ní přihlížet. Skutečnost, že žalobce následně, až v žalobě při vyčíslení dluhu, uvažoval běžnou úrokovou míru, nemůže mít na fakt, že sjednaný úrok je nemravný a smlouva absolutně neplatná, jakýkoliv vliv. Soud má rovněž za to, že nemravně sjednaný úrok nelze od úvěrové smlouvy oddělit, neboť tento se promítá do celko