8 C 122/2025-19 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, představující dluh vzniklý ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaným. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši , částka, , dále částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný svůj závazek porušil (uhradil pouze , částka, ). Dlužná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobce pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od právního předchůdce žalobce, a to s účinností ke dni , datum, . Žalobce v žalobě uvedl, že po žalovaném požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení se zákonným úrokem z prodlení.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobcem. Z předložené listiny označené jako smlouva o Úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku , částka, , což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal, že vyjma uvedené jistiny uhradí žalobci , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši , částka, , dále částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , a to v 65 týdenních splátkách á , částka, .4. Z tabulky umoření soud ověřil, že žalovaný žalobci celkem uhradil částku ve výši , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci a tato skutečnost byla oznámena žalovanému a rovněž byl vyzván k úhradě žalobcem prostřednictvím advokáta.5. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Z předložených listin bylo prokázáno, že žalovaný obdržel v hotovosti od právního předchůdce žalobce částku ve výši , částka, , přičemž do dne postoupení žalované pohledávky uhradil žalobci pouze částku ve výši , částka, . Z toho důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce po žalovaném požadoval pouze úhradu jistiny jakožto bezdůvodného obohacení, nikoliv úhradu poplatků a úroků z uzavřené smlouvy. V dané věci se jedná o plnění bez právního důvodu ve výši , částka, podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za dva úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve znění do , datum, a za jeden úkon právní služby á , částka, ve znění po , datum, ve věci dle § 14b odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.