15 C 333/2025-20 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal zrušení vyživovací povinnosti otce vůči zletilému synovi, s účinností od , datum, . V žalobě tvrdil, že platí výživné ve výši , částka, od , datum, stanovené rozsudkem zdejšího soudu č. j. , Anonymizováno, dne , datum, . Dne , datum, syn dosáhl zletilosti. Navrhovatel nemá žádné informace o tom, že by syn nadále studoval, či se připravoval na budoucí povolání. Syn s navrhovatelem neudržuje kontakt, nebyl mu sdělen žádný telefonní kontakt ani e-mailová adresa. Matka odmítá poskytovat jakékoliv informace o jeho zaměstnání. Navrhovatel se proto domnívá, že syn je již schopen se sám živit a vyživovací povinnost by měla být zrušena.Žalobce doplnil, že naposledy bylo zaplaceno výživné v listopadu 2025, on sám je v insolvenčním řízení už dva roky, nyní je bez zaměstnání.Žalovaný s návrhem souhlasil. Sdělil, že dluh na výživném není.Z rozsudku zdejšího soudu č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci byla uložena vyživovací povinnost vůči synovi ve výši , částka, měsíčně od , datum, , zároveň bylo rozhodnuto o dlužném výživném ve výši , částka, za období do , datum, , AnonymizovánoV daném případě má soud za prokázané, že žaloba byla podána dne , datum, . Žalovaný sdělil soudu, že „už nechodí do školy, skončil v 16-ti letech, je evidován na úřadu práce, nepamatuje si jak dlouho, bydlí s matkou“.Ze zprávy Úřadu práce bylo dále zjištěno, že žalovaný je aktuálně evidován jako uchazeč o zaměstnání.Podle § 910 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost, která trvá do doby, než oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 občanského zákoníku).Soud v této věci shledal důvodným návrh ke zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalovanému, a to na základě nesporných tvrzení účastníků, že žalovaný ukončil studium, je dlouhodobě evidován na úřadu práce, pobíral podporu v nezaměstnanosti.Z těchto důvodů soud také změnil předchozí rozhodnutí o stanovení vyživovací povinnosti od , datum, .O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když však žádný z účastníků náhradu nákladů řízení nepožadoval. Navíc řízení o výživném mezi potomky a předky je osvobozeno od zaplacení soudního poplatku dle zákona o soudních poplatcích.