7 C 324/2025-36 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Osvojitel podal k Okresnímu soudu v Litoměřicích návrh na osvojení osvojenkyně, která je dcerou jeho manželky , Jméno osvojitele B, ,2. Osvojitel podal návrh na osvojení zletilé osvojenkyně s tím, že dne , datum, uzavřel po přibližně dva roky trvajícím vztahu manželství s paní , Jméno osvojitele B, , matkou osvojenkyně. Osvojitel o osvojenkyni celý život od jejího útlého dětství pečoval jako o vlastní dceru i sama osvojenkyně a ostatní členové rodiny mají stejný zájem na osvojení. Se svým biologickým otcem se osvojenkyně nestýká, nikdy nestýkala, setkali se pouze jednou, biologický otec o osvojenkyni nikdy nejevil žádný zájem jako rodič ani o ni fakticky nepečoval. Stejně je tak tomu ze strany příbuzných biologického otce. Nad rámec soudem určeného výživného na výživu osvojenkyně nikdy ničím nepřispěl. Naopak osvojitel o osvojenkyni pečoval jako o vlastní dceru již od jednoho roku jejího věku, vychovával ji ve všech směrech jako otec, zajišťoval její potřeby a vyživoval ji. Osvojenkyně má také příjmení osvojitele, sama osvojenkyně v raném předškolním dětství neměla pochyby o tom, že osvojitel by nebyl jejím skutečným otcem, mezi osvojitelem a osvojenkyní je vytvořený plnohodnotný vztah otce a dcery, který přetrvává i v době zletilosti osvojenkyně. I děti osvojenkyně berou osvojitele jako vlastního dědečka.3. Osvojenkyně, její matka (manželka osvojitele), manžel osvojenkyně i opatrovník nezletilých dětí osvojenkyně vyjádřili s návrhem souhlas. Co se týče biologického otce osvojenkyně, pak tomu byl doručen dne , datum, do vlastních rukou návrh ve věci spolu s výzvou k vyjádření ve věci, s upozorněním, že pokud se ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení nevyjádří, bude soud předpokládat, že k osvojení nemá námitky a soud s ním nadále nebude jednat jako s účastníkem řízení. Ve stanovené lhůtě se biologický otec osvojenkyně nevyjádřil. Má se tak za to, že proti osvojení nemá žádné námitky.4. Z listinných důkazů, zejména rodných listů a oddacích listů soud zjistil rodinné vazby mezi účastníky a svědky.5. Osvojitel vypověděl, že s osvojovanou žil ve společné domácnosti od jejích zhruba jednoho a půl roku věku a od té doby ji bere jako vlastní dceru. Uvedl, že spolu bydleli od roku 1992 až do doby, kdy se osvojovaná odstěhovala k příteli, což je již více než deset let. I po jejím osamostatnění se navštěvují, osvojovaná k nim jezdí i s dětmi, tráví u nich prázdniny, dovolené a podporují mezi sebou běžný rodinný režim. Osvojovaná jej oslovuje „táto“. K dětem osvojované má blízký vztah, má je rád a vnímá je jako vlastní vnoučata.6. Osvojovaná vypověděla, že s osvojitelem žila ve společné domácnosti od svých 1,5 roku a osvojitel pro ni byl vždy přítomnou otcovskou figurou. Uvedla, že ji vozil do školy, na střední i na vysokou školu a vždy jí poskytoval potřebnou podporu. Zdůraznila, že i k jejím dětem má osvojitel vztah jako k vlastním vnoučatům. Uvedla, že se vídají téměř každý den, neboť pracuje v Neratovicích, a tak se pravidelně setkávají po skončení její pracovní doby; případně její děti docházejí k osvojiteli po škole. Tráví společně i prázdniny a dovolené. Její děti oslovují osvojitele „dědo“ či „dědečku“ a ona jej oslovuje „tati“.7. Svědkyně , Jméno osvojitele B, , manželka osvojitele a matka osvojenkyně, vypověděla, že vztah mezi osvojitelem a osvojovanou je od malička vztahem otce a dcery. Uvedla, že se osvojitel osvojované věnoval nadprůměrně, a to i ve srovnání s biologickým otcem. Popsala vztahy mezi osvojitelem a osvojovanou jako bezchybné a uvedla, že se oba aktivně snaží o jejich udržování. Svědkyně dále vypověděla, že děti osvojované mají k osvojiteli kladný vztah, oslovují ho „dědečku“, mají jej velmi rády, jezdí k nim na prázdniny, společně plánují výlety a vídají se, kdykoli je to možné. Potvrdila, že dcera oslovuje manžela „tati“ a její děti „dědečku“. V době, kdy byla dcera ještě nezaopatřená, podílel se osvojitel na úhradě jejích potřeb. Biologický otec hradil pouze výživné a s dcerou se setkal pouze dvakrát, a to v době, kdy jej dcera žalovala o výživné. Naopak osvojitel ji podle svědkyně podporoval jako vlastní otec.8. Svědek , Jméno osvojenkyně B, , manžel osvojenkyně, vypověděl, že účastníky zná téměř dvacet let a za tuto dobu měl možnost je důkladně poznat. Uvedl, že vztah mezi osvojitelem a osvojovanou byl vždy rodinný, jako mezi otcem a dcerou. Pro jeho manželku je osvojitel otcem, osvojovaná je pro něj dcerou a pro jejich děti je osvojitel dědou. Popsal, že se všichni chovají jako rodina. Rovněž uvedl, že sám má k osvojiteli kladný vztah a vnímá jej jako svého tchána.9. Po provedeném dokazování soud tak zjistil následující skutkový stav:10. Z provedeného dokazování, zejména z výpovědí osvojitele, osvojované a slyšených svědků, má soud za prokázané, že mezi osvojitelem a osvojenkyní existuje od raného dětství osvojované hluboký, stabilní a dlouhodobě fungující vztah odpovídající vztahu mezi otcem a dcerou. Osvojitel vstoupil do života osvojenkyně již v době, kdy jí bylo přibližně jeden a půl roku, a od té doby se aktivně podílel na jejím každodenním životě, výchově a osobním rozvoji. Byl to právě osvojitel, kdo suploval veškeré funkce otcovské role – zajišťoval každodenní péči, doprovázel osvojenkyni do školy, podporoval ji ve studiu i v dalším životě a poskytoval jí stabilní zázemí. Významným způsobem se podílel i na zajišťování jejích potřeb v období nezletilosti. Biologický otec ve vztahu k osvojenkyni neplnil roli rodiče, zatímco osvojitel tuto roli převzal v plném rozsahu a dlouhodobě ji vykonával. Po osamostatnění osvojenkyně jejich vztah nadále pokračoval a rozvíjel se přirozeným způsobem. Osvojenkyně i po odstěhování udržuje s osvojitelem každodenní či velmi častý kontakt, navštěvuje jej a setkávají se i s jejími dětmi, které osvojitele vnímají jako svého dědečka. I ony mají k osvojiteli úzký a pozitivní vztah, tráví s ním volný čas, prázdniny a společné rodinné akce. Osvojenkyně jej oslovuje „tati“ a její děti „dědečku“, což plně potvrzuje existenci sociální reality rodinného vztahu, který je funkčně a emocionálně naplněn.11. Rovněž svědecké výpovědi, které nebyly zpochybněny a jsou vzájemně konzistentní, potvrzují harmonický rodinný vztah a zcela přirozený rodinný život mezi osvojitelem, osvojenkyní a jejími dětmi. Ve věci slyšení svědci potvrdili, že vztahy mezi účastníky odpovídají vztahu mezi otcem a dcerou a že je takto vnímá i širší rodina.12. Podle § 794 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „občanský zákoník“ či „o.z.“) osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.13. Podle § 795 o.z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy14. Podle § 796 odst. 2 o. z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.15. Podle § 797 o. z. na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte.16. Podle § 799 odst. 1, 2 o. z. osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře.17. Podle § 801 o. z. osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující. Podle § 803 o.z. mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let; jen souhlasí-li s osvojením opatrovník zastupující dítě v řízení a je-li osvojení v souladu se zájmy dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem výjimečně menší než šestnáct let.18. Podle § 846 o.z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.19. Podle § 847 odst. 1, 2, 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený , rodné přijmení, osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.20. Podle § 852 o.z. osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené , rodné přijmení, osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.21. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru,