8 C 184/2025-77 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému, který je jeho synem. Výživné požadoval zrušit z důvodů, že žalovaný absolvoval tříletý učební obor a žalobce se domnívá, že již ve studiu nepokračuje, nemá však žádné informace o synovi, neboť nejsou v kontaktu. Žádal o zrušení vyživovací povinnosti ke dni , datum, .Žalobce se z nařízeného jednání z důvodů komplikací v dopravě omluvil.Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil.Žalovaný v telefonickém rozhovoru se soudkyní dne , datum, , jenž mu sdělovala termín odročení jednání, uvedl, že je v současné době zaměstnán a sdělil, že se k jednání dostaví.Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích č. j.: , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobci bylo sníženo výživné z částky , částka, měsíčně na částku , částka, měsíčně s účinnosti od , datum, .Ze sdělení České zprávy sociálního zabezpečení soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán v srpnu 2025 u zaměstnavatele , právnická osoba, , a dále měl uzavřenu dohodu o provedení práce u , jméno FO, a společnosti N-, právnická osoba, a.s.. Dále bylo zjištěno, že žalovaný je od , datum, zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, .Dle § 910 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb., dále jen o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný své studium, tedy přípravu na budoucí povolání ukončil a je zaměstnán. Soudu se díky nesoučinnosti žalovaného nepodařilo zjistit, kdy přesně žalovaný ukončil studium, z listinných důkazů je však zřejmě, že v srpnu 2025 byl zaměstnán, a tudíž z toho vyplývá, že již od , datum, byl žalovaný schopen sám se živit. Je tedy zřejmé, že tímto okamžikem byly splněny podmínky pro to, aby soud vyživovací povinnost žalobce – otce k žalovanému-synovi zrušil. Soud rozhodl o zrušení výživného ke dni , datum, , tak jak navrhl žalobce, když žalovaný se ke zrušení vyživovací povinnosti nevyjádřila a z listinných důkazů soud ověřil, že žalovaný byl od srpna 2025 zaměstnán.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval.