13 C 300/2020-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je zaplacení částky 691 Kč (se zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do zaplacení) jako dlužného pojistného na základě pojistné smlouvy o pojištění vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka], která měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po zhodnocení listinných důkazů předložených žalobkyní (účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný a žalobkyně podepsali„ pojistnou smlouvu Auto GO“. Jako počátek pojištění je ve smlouvě uveden den [datum], jako celkové roční pojistné částka 2 078 Kč, pololetní pojistné ve výši 1 039 Kč. Žalovaný byl upomenut o úhradu dlužné částky upomínkou ze dne [datum] s tím, že pokud neuhradí splatné pojistné do [datum], pojistná smlouva zanikne. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, čímž došlo k zániku smlouvy ke dni [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka dne [datum] na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě, žalovaný však neuhradil nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by žalovanou částku uhradil). <b>Po právní stránce soud věc posoudil následovně:</b> Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“). Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné ve výši uvedené výše. Žalovaný neuhradil splatné pojistné, a to ani po výzvě; žalobkyně jako pojistitel má proto právo na sjednané pojistné za uvedené období ve výši 691 Kč. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti (srov. § 2783 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (srov. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to z částky 691 Kč za období od [datum] do zaplacení. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), náleží za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. Dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč v sazbě 21 % částka 189 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Podmínky pro přiznání snížené náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, ve kterém se obměňuje pouze minimum údajů, uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (což je soudu známo z úřední činnosti) a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. není třeba tento rozsudek odůvodňovat podrobněji.