22 C 205/2020-36 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného nadepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil ve výroku I. uvedenou částku z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu občanů. Pojistné bylo stanoveno částkou 1 029 Kč s pololetní splatností. Pojistné za období od [datum] do [datum] žalovaný neuhradil ani přes kvalifikovanou výzvu žalobkyně, účinky pojistné smlouvy tak nastaly ke dni [datum]. Za uvedené období dluží žalovaný žalobkyni na pojistném částku 1 271 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ve věci této odeslanou mu dne [datum] Vedle dlužného pojistného požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum] kapitalizovaného částkou 78 Kč. 2. S ohledem na to, že žalovaný je občanem Slovenské republiky, zkoumal soud, zda je mezinárodně příslušný k projednání věci dle Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen nařízení), když Česká republika i Slovenská republika jsou členkami EU, což odpovídá teritoriální působnosti tohoto nařízení. Jelikož se jedná o smlouvu uzavřenou dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., tj. civilní věc, je dána i věcná působnost nařízení. Podle článku 14 odst. 1 nařízení může (s výhradou článku 13 odst. 3) pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky – hlášené bydliště má na adrese [adresa žalovaného], a proto může být žalován ve věci dlužného pojistného u soudů České republiky a Česká republika je tak příslušná k projednání a rozhodnutí ve věci, konkrétně pak Okresní soud v Mladé Boleslavi. 3. Pro určení rozhodného hmotného práva se použije Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Toto nařízení se použije pro smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 7 odst. 3, podle kterého si strany mohou zvolit v případě jiné pojistné smlouvy, než je smlouva podle odstavce 2 (kryjící velké riziko), v souladu s článkem 3 pouze práva v odst. 3 vyjmenovaná a v míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami podle tohoto odstavce, se bude taková smlouva řídit právem členského státu, v němž se riziko nachází v okamžiku uzavření smlouvy. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 5. Žalovaný se poté, co byl soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. 6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěné, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu povolání, a žalovaný se zavázal k úhradě ročního pojistného ve výši 2 058 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den [datum]. Jelikož žalovaný ani přes výzvu žalobkyně pojistné neuhradil, pojistná smlouva ke dni [datum] zanikla. Za období od [datum] do [datum] zůstal žalovaný na pojistném dlužen částku 682 Kč (roční pojistné ve výši 2 058 Kč za dobu 121 dní). 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byl uzavřen právní vztah, a to pojistná smlouva, v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve spojení s § 2758 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit sjednané pojistné, proto pojištění v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. zaniklo, a žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalobkyni dlužné pojistné ve výši 682 Kč. 8. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, když dlužné pojistné požadované žalobkyní (1 271 Kč) neodpovídá výši ročního pojistného po žalobkyní požadovanou dobu (zamítnuto co do částky ve výši 559 Kč). 9. Ačkoli se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pojistného dříve než [datum], žalobkyně požadovala přiznání úroku z prodlení až od tohoto data. Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny (682 Kč) i úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] do [datum], když žalobkyně přiznání úroku z prodlení za další období nepožadovala. Z částky 682 Kč činí kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za výše uvedené období 42 Kč. Ve zbývající části žalobkyní požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení (36 Kč) soud žalobu zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla úspěšná ve sporu ze 54 % a žalovaný z 46 %, tj. žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 % Náklady žalobkyně představují soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 200 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 600 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. 11. Z částky 1 489 Kč činí 8 % částku 119 Kč a tuto je žalovaný povinen zaplatit, jak je uvedeno ve výroku III. 12. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.