9 C 299/2020-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že dne [datum] poskytla žalované převodem na účet na základě smlouvy o bezúročné půjčce [číslo] ze dne [datum] spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do [datum] v měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením jednotlivé splátky si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaná žalobkyni do dnešního dne ničeho nezaplatila. Žalobkyně žalovanou marně upomínala o zaplacení výzvou ze dne [datum]. Z dlužné jistiny žádá žalobkyně přiznat rovněž úrok z prodlení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Provedeným dokazováním dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o bezúročné půjčce [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč na její bankovní účet č. [bankovní účet] poté, co obdrží od žalované podepsanou smlouvu a 1 Kč z jejího účtu, a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit v 6 měsíčních splátkách po 1 000 Kč na bankovní účet žalobkyně. Pro případ prodlení žalované s úhradou každé jednotlivé splátky si strany sjednaly povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč do dne následujícího po datu vrácení půjčky a ode dne následujícího po datu vrácení půjčky 0,1 % denně z dlužné částky. Listinu obsahující smlouvu o půjčce podepsala žalobkyně elektronicky a žalovaná připojila svůj podpis. Dne [datum] zaslala žalovaná ze svého bankovního účtu žalobkyni částku 1 Kč a ještě téhož dne žalobkyně převedla na tento účet částku 6 000 Kč označenou číslem smlouvy o půjčce. Žalovaná ze svého závazku nic nesplnila a za každou splátku, s níž se dostala do prodlení, jí žalobkyně naúčtovala smluvní pokutu 500 Kč, tj. 6 x 500 Kč. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované na její e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu k úhradě dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Věc byla soudem posuzována podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o.z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 5 odst. 3 ZoSÚ se na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1969 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2395 a násl. o.z. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně podle smluvního ujednání žalované zápůjčku skutečně poskytla převodem na její bankovní účet, avšak žalovaná se dostala do prodlení s jejím splácením a zůstala dlužna žalobkyni celou poskytnutou částku. Výše žalobkyní požadované smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč je v souladu s omezeními podle ustanovení § 122 odst. 1 písm. c) ZoSÚ. Soud proto žalobě jako důvodně uplatněné zcela vyhověl a žalované uložil výrokem I. tohoto rozsudku k zaplacení částku 9 000 Kč sestávající z poskytnuté a nesplacené zápůjčky 6 000 Kč a smluvní pokuty 3 000 Kč (500 Kč za prodlení se zaplacením každé ze šesti splátek). Příslušenství soud žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího po sjednané splatnosti zápůjčky, přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 000 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony (výzva k plnění, sepsání žaloby) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Třídenní lhůta ke splnění povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.