11 C 173/2020-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným k soudu dne 18. 8. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 11. 12. 2017 úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému revolvingový úvěr [číslo] s limitem 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, v jednotlivých splátkách byly zahrnuty i úroky a poplatky, splatnost splátek byla sjednána na 20. den v měsíci. Žalobkyně poskytla žalovanému celkovou částku ve výši 34 790,25 Kč, na níž žalovaný uhradil celkovou částku 28 915,91 Kč. Jelikož žalovaný své povinnosti plynoucí mu z úvěrové smlouvy neplnil a splátky řádně a včas nehradil, žalobkyně ke dni 29. 5. 2020 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Dluh žalovaného po započtení provedených úhrad představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 14 315,03 Kč, poplatky ve výši 397,10 Kč (tj. poplatky za výpis z účtu a poplatky za výběr z bankomatu), náklady na vymáhání ve výši 330 Kč (náklady ve výši 100 Kč za obyčejné psaní a ve výši 130 Kč za doporučené psaní), smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč (tj. 2 x 500 Kč za prodlení s úhradou splátky) a dále úrok ve výši 26,28 % ročně v kapitalizované výši 2 541,97 Kč (tj. úrok z jistiny kapitalizovaný ode dne následujícího po zesplatnění do sepsání žaloby dne 6. 8. 2020) a dále od 7. 8. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále žádala přiznat zákonný úrok z prodlení, a to v kapitalizované výši 241,74 Kč za období od 15. dne po zesplatnění úvěru z jistiny, poplatků a pokut do dne sepsání žaloby a dále od 7. 8. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní marně písemně vyzýván k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 11. 12. 2017 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou úvěrového rámce s limitem 15 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky čerpané z úvěrového rámce žalobkyni splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z čerpané částky se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí každé splátky byla i úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 26,28 % ročně a poplatků. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně – [anonymizováno] platné od 1. 11. 2016, z jejich čl. 5 soud ověřil oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou více než dvou splátek nebo s úhradou jedné splátky delším než tři měsíce. Z článku 6.3 úvěrových podmínek pak soud ověřil oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky a oprávnění účtovat žalovanému poplatky za odeslané upomínky. Ze smlouvy samotné vyplývá, že žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného z výše jeho měsíčního příjmu a výše celkového příjmu domácnosti (úvěrová smlouva [číslo] úvěrové podmínky žalobkyně – [anonymizováno]). Žalobkyně revolvingový úvěr vedla pod [číslo]. Žalovaný peněžní prostředky z úvěrového rámce postupně čerpal ode dne 28. 2. 2018. Předepsané splátky žalovaný včas a řádně nehradil, naposledy uhradil splátku dne 11. 2. 2020 (výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně proto úvěr ke dni 29. 6. 2020 zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celkové částky 17 872,93 Kč (výzva ke splacení celého úvěru ze dne 29. 5. 2020 včetně poštovního podacího archu). Celkově žalovaný vyčerpal peněžní prostředky ve výši 34 790,15 Kč a uhradil celkovou částku 28 915,91 Kč. Po zesplatnění úvěru zůstal žalovaný dlužen na jistině částku 14 315,03 Kč, na poplatcích částku 397,10 Kč, na nákladech za vymáhání částku 330 Kč a na smluvní pokutě částku 1 000 Kč. Ke dni 6. 8. 2020 činil úrok z úvěru částku 2 541,97 Kč a zákonný úrok z prodlení částku 241,74 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad). Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této ze dne 23. 6. 2020 podanou k poštovní přepravě následujícího dne (předžalobní výzva k plnění ze dne 23. 6. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 24. 6. 2020). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále„ o. z.“), přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, když mu umožnila čerpat peněžní prostředky, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně úvěr ke dni 29. 5. 2020 zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 14 315,03 Kč, poplatky ve výši 397,10 Kč, náklady na vymáhání ve výši 330 Kč a i smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Dále soud žalobě vyhověl i co do příslušenství v podobě úroku ve výši 26,28 % ročně z jistiny kapitalizovaného ve výši 2 541,97 Kč a od 7. 8. 2020 do zaplacení. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, a uložil žalovanému povinnost k úhradě výše uvedených částek. Úrok z prodlení byl pak přiznán v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) 3 paušální náhradami hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč. 9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.