13 C 352/2020-43 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky. V žalobě tvrdila následující: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo], jehož nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a kupní smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému ke koupi koncové zařízení a žalovaný se zavázal k zaplacení jeho kupní ceny formou splátek podle splátkového kalendáře. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému koncové zařízení LTE modem HUAWEI B310 – černý, avšak žalovaný porušil své závazky, když řádně neuhradil zbývající splátky za koncová zařízení ve výši 1 500 Kč, vyúčtované fakturou [číslo] ze dne 26. 10. 2017. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 7. 2020. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně před podáním žaloby dopisem ze dne 26. 8. 2020. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Ukrajiny, zabýval se soud nejprve posouzením pravomoci a použitelností právního řádu. Postupoval přitom podle článku 48 odst. 5 mezinárodní smlouvy o právní pomoci mezi Českou republikou a Ukrajinou vyhlášenou v České republice pod číslem 123/2002 Sb.m.s., podle kterého má pravomoc k řízení o smluvním závazku justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo nebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Jestliže se účastníci na použitelném právu neshodli, řídí se vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených odst. 3. Z uvedených ustanovení vyplývá, že je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky a věc je třeba posoudit podle českého právního řádu. 3. Žalovaný se ve věci vyjádřil prostřednictvím opatrovníka, který mu byl ustanoven z důvodu neznámého pobytu tak, že z předložených dokladů po jejich prostudování je zřejmé, že základ žalovaného nároku je dán skutkově a je i právně doložen předloženými listinnými důkazy. Opatrovník žalovaného dále navrhl, aby soud přehodnotil nárok na přiznání náhrady nákladů řízení, které jsou účtovány, když tyto několikanásobně překračují jistinu dluhu. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 7. 1. 2017 účastnickou smlouvu [číslo] současně se žalovaný stal účastníkem telefonní stanice č. [tel. číslo]. Součástí účastnické smlouvy bylo i smluvní ujednání ke kupní smlouvě, na základě kterého účastníci spolu uzavřeli kupní smlouvu na koncové zařízení typu LTE modem HUAWEI B310 – černý, IMEI [číslo], přičemž se spolu dohodli na úhradě kupní ceny tohoto zařízení ve výši 2 301 Kč formou pravidelných 23 měsíčních splátek po 100 Kč s tím, že splatnost měsíčních splátek se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Při převzetí zaplatil žalovaný akontaci 1 Kč. Žalovaný byl současně upozorněn, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky (prokázáno účastnickou smlouvou ze dne 7. 1. 2017). Nedílnou součástí účastnické smlouvy byly všeobecné podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný řádně neplatil splátky za koncové zařízení. Žalovaný byl k úhradě částky 2 137 Kč vyzván dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 25. 9. 2017 Cena koncového zařízení ve výši 1 500 Kč byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 26. 10. 2017, splatnou dne 9. 11. 2017 (prokázáno fakturou [číslo]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl informován dopisem ze dne 30. 7. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 7. 2020). Žalovaný na dluh neuhradil ničeho ani poté, co k tomu byl v předžalobní upomínce ze dne 26. 8. 2020 vyzván (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 26. 8. 2020). 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Účastníci uzavřeli dohodu, na jejímž podkladě žalovaný převzal nejen práva, ale i povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Jejich podpisem žalovaný odsouhlasil též všeobecné podmínky poskytování služeb elektronických komunikací a ceník služeb jakožto nedílných součástí smlouvy. Součástí účastnických smluv bylo ujednání, podle kterého mezi účastníky vznikl závazkový vztah v podobě kupní smlouvy v souladu s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Kupní smlouvou se žalovaný mimo jiné zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnuté koncové zařízení (LTE modem HUAWEI B310 - černý) kupní cenu 2 301 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, dostal se do prodlení a dluží žalobkyni částku 1 500 Kč. 9. Soud shledal žalobní návrh žalobkyně zcela po právu. Žalovaný prodávající neuhradil sjednanou kupní cenu za koncové zařízení. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.). 10. V návaznosti na výše provedené dokazování soud shledal žalobní návrh žalobkyně zcela po právu. Žalovaný žalobkyni neuhradil zbývající kupní cenu za koncová zařízení. Žalobkyně má právo účtovat vedle samotné jistiny k zaplacení též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Soud proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 1 500 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v žalobkyní požadované výši 8,05 % ročně, přičemž výši úroků soud shledal souladnou se zákonem, jelikož nepřevyšuje zákonnou sazbu blíže stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. 12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.