19 C 214/2021-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 16 960 Kč (půjčka ve výši 10 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, t.j 10. 1.2008. Žalobce od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalovaného na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. 9 800 Kč. Tvrdil, že tyto úhrady v souladu se smlouvou byly nejdříve započteny na ostatní nároky ze smlouvy a teprve poté na jistinu. Žalovaý tak dlužnou částku 7 160 Kč dluží celou na jistině půjčky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 11. 9. 2018. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (kopie smlouvy o půjčce [číslo] kopie smluvních podmínek kopie oznámení o postoupení pohledávky kopie poštovního podacího, kopie přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, kopie oznámení o postoupení pohledávky, kopie dokladu o odeslání oznámení o postoupení pohledávky, kopie potvrzení o zaplacení kupní ceny, kopie předžalobní upomínky, kopie dokladu o odeslání předžalobní upomínky) dospěl soud k závěru o skutkovém stavu shodným s tvrzeními žalobkyně rekapitulovanými shora, soud na ně pro stručnost odkazuje. Právní vztah mezi účastníky soud posoudil jako vztah ze smlouvy o půjčce podle tehdy platného občanského zákoníku z. č. 40/1964 Sb. § 657,658. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Poplatek z půjčky, který i tehdejší zákon připouštěl, soud vzhledem k nárokům na osobní inkaso a jeho nominální hodnotu nepovažuje za nemravný a je ujednán v souladu se zákonem. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. 200 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5odst. a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky.