19 C 74/2020-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem došlým zdejšímu soudu dne 12. 10. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené shora v záhlaví z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne 23. 9. 2014, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému energie a související služby do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se jí zavázal odebírat dodanou elektřinu a uhradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávky elektřiny a regulovanou cenu za dopravu elektřinu a související služby. Fakturou [číslo] vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dodané množství energie 5,616 MWh za období od 22. 9. 2015 do 2. 2. 2016 částkou ve výši 15 832 Kč splatnou dne 8. 11. 2017, po odečtení částečné úhrady od žalovaného ve výši 158,10 Kč činí dluh z této faktury částku 15 673,90 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou svých smluvních závazků právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními smluvní vztah ukončila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 13. 10. 2017 své pohledávky za žalovaným s účinností k 23. 9. 2020 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován dopisem ze dne 1. 10. 2020. Žalovaný nezaplatil dlužné částky ani poté, co mu byla dne 1. 10. 2020 zaslána předžalobní výzva. S ohledem na vzniknuvší prodlení žalovaného s úhradou dlužných částek požadovala žalobkyně přiznat rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z nezaplacené částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Dne 23. 9. 2014 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal odebírat elektřinu v uvedeném odběrném místě a uhradit právní předchůdkyni řádně a včas sjednanou cenu za dodávku elektřiny a za distribuční služby dle platného ceníku právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami dodávky, které byly přílohou smlouvy (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost [číslo]). Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala dne 25. 10. 2017 žalovanému elektřinu odebranou v období od 22. 9. 2015 do 2. 2. 2016 fakturou [číslo] na částku 15 832 Kč splatnou dne 8. 11. 2017 (faktura [číslo] ze dne 25. 10. 2017). Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dne 13. 7. 2018 k zaplacení dlužné částky 15 832 Kč (upomínka ze dne 13. 7. 2018). Žalovaný dne 16. 4. 2020 na úhradu dluhu z faktury uhradil toliko částku 158,10 Kč (interní přehled o úhradě). 4. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 své pohledávky za žalovaným na žalobkyni, a to s účinností ke dni 23. 9. 2020, neboť k tomuto dni byla právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena kupní cena za postoupené pohledávky (smlouva o postoupení pohledávek č. 2017, dílčí předávací protokol o postoupení pohledávek [číslo] dodatek [číslo] [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek č. 2017 a potvrzení o zaplacení kupní ceny). Změna věřitele pohledávky byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 1. 10. 2020 odeslaným téhož dne na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě (oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). 5. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne 1. 10. 2020, která byla žalovanému odeslána na žalovaným uvedenou adresu ve smlouvě v tentýž den (výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka a podací arch). Žalovaný však ani na tuto výzvu nijak nereagoval a ani ničeho nezaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2014, dále jen„ EZ“, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky. 10. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaný své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedené vyúčtované částky za dodanou elektřinu. Soud proto žalobě vyhověl, jelikož žalobkyně prokázala právní titul i výši žalované částky. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení přiznal soud žalobkyni na základě § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých částek. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 673,90 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 12. Aplikace § 14b a. t. je v daném případě zcela namístě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 13. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.