11 C 241/2021-41 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 10 440 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, celkem uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 6 000 Kč, přičemž naposledy uhradil splátku dne [datum]. Ke dni [datum] dlužil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně na jistině částku 11 462,26 Kč a na souhrnném poplatku částku 7 977,74 Kč. Žalovaný poté neuhradil již ničeho. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni [datum] svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky. Vzhledem k prodlení žalovaného se zaplacením částky 19 440 Kč požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] částkou 21 853,69 Kč, a dále od [datum] do zaplacení v zákonné výši. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem [země]. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle č.l. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o půjčce místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o půjčce též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 10 440 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 480 Kč splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že na svůj dluh uhradil pouze částku 6 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla částečně na jistinu a částečně na souhrnný poplatek. Poslední úhradu provedl žalovaný dne [datum]. Po splatnosti poslední sjednané splátky zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen na jistině částku 11 462,26 Kč a na souhrnném poplatku částku 7 977,74 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne [datum] postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek) a žalovaný o tom byl původní věřitelkou písemně vyrozuměn (oznámení původní věřitelky o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] odeslaným dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy podepsané v Římě dne 19. července 1980 ve znění dodatkových protokolů, která se na vztahy mezi signatářskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně, a to s ohledem na dobu uzavření smlouvy před nabytím účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008. Podle čl. 3 odst. 1 této úmluvy se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Svou volbou mohou strany zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu, nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z článku 16 smluvních podmínek obou smluv o zápůjčce. 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 8. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obch. zák.“, a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“). 9. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 273 obch. zák. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Dle § 365 věty první obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. 1 věty první obch. zák je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 10. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 11. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák.. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvních ujednání žalovanému peněžní prostředky skutečně poskytla, avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy řádně a včas nesplnil, když doposud neuhradil jistinu ve výši 11 462,26 Kč a souhrnný poplatek ve výši 7 977,74 Kč. Sjednaný souhrnný poplatek, představoval úrok za poskytnutí peněz a administrativní náklady původního věřitele související s úvěrem. Výše poplatku nebyla soudem shledána jako nepoctivé ujednání, žalovaný byl na poplatek upozorněn již před uzavřením smlouvy a tento poplatek představuje běžné ujednání v obchodním styku, a to zejména s ohledem na charakter poskytnutého plnění a podmínky jejího poskytnutí. Žalobkyně tak má nárok na její zaplacení, její výše nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 19 440 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaným za období od [datum], tj. ode dne následujícího po marném uplynutí 7denní lhůty po úhradě poslední splátky, do [datum] částkou 21 853,69 Kč od [datum] do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 12. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalo