14 C 126/2022-12 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným nadepsanému soudu se manžel domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud manželství účastníků řízení uzavřené dne [datum] rozvedl s odůvodněním, že manželství bylo zpočátku spokojené, ale postupem času si manželé přestali rozumět. Manželé se před více než šesti měsíci přestali intimně stýkat, přestali společně trávit volný čas, vést společnou domácnost a dochází mezi nimi k výrazným konfliktům. Z manželského soužití se nenarodili žádní potomci. 2. Manželka s návrhem na rozvod manželství nesouhlasí. 3. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci (mezinárodní příslušnosti), neboť se jedná o věc s cizím prvkem – manželka je státním příslušníkem Ukrajiny. Soud proto postupoval při zjišťování rozhodného práva a posouzení své mezinárodní příslušnosti podle smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikovanou po [číslo] Sb. m. s . Podle čl. 30 odst. 1 této smlouvy se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle odst. 2 tohoto článku jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Podle odst. 4 při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Jelikož mají oba manželé bydliště na území České republiky v obvodu zdejšího soudu, je tento soud mezinárodně příslušným k rozhodování rozvodu manželství účastníků. S ohledem článek 30 odst. 2 cit. smlouvy se rozvod manželství řídí právním řádem České republiky. 4. Oddacím listem manželů bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Jilemnice. 5. Manžel ve věci vypověděl, že problémy v manželství začaly již v roce 2014, kdy se s manželkou přestěhovali do [obec]. Manželka začala dojíždět za prací do [obec], přes týden nebyla doma, poté přijela například na dva dny domů a zase odjela, přičemž takto to trvalo několik let. Manžel nevěděl, kde manželka žije, kde pracuje, co dělá. [příjmení] v té době žil v [obec] s dcerou manželky, o kterou se staral. Následně se s manželkou dohodli, že bude v době její nepřítomnosti dojíždět za manželem jeho matka, aby mu s péčí o dceru manželky pomohla. Asi v roce 2019 se manželé začali hodně vzdalovat a odcizovat. Manželka ho obviňovala, že je s jeho matkou proti ní a byla doma stále méně. Začaly mezi nimi vznikat konflikty. Manželka poslední dva roky pobývala ve společné domácnosti minimálně a nepřispívala na ni žádnou částkou. V květnu 2022 se manžel rozhodl řešit tuto situaci rozvodem, se kterým manželka ze začátku souhlasila. Dohodli se, že si manželka koupí vybavení do svého nového bytu a manžel jí na to začal posílat peníze. Poté si to ale rozmyslela a chtěla, aby manžel prodal byt, nebo ho přepsal na její dceru. Situace se vyhrotila, když manželka udělala scénu, že rozvod nepodepíše, vzala na manžela židli, rozbila talíř o dlažbu a vyhrožovala, že podpálí byt, že manžela zabije a chtěla po něm, aby byt opustil. Manžel se proto odstěhoval a nyní bydlí u své matky. Manželka v uvedeném bytě stále bydlí se svojí dcerou, všechny poplatky a zálohy za energie však hradí manžel. Společné děti s manželkou nemají. Manžel vylučuje obnovení manželského soužití, považuje to za naprosto nemožné, k manželce již nemá žádný citový vztah. Více než dva roky s manželkou nevedou rodinou domácnost, a více než pět let spolu nežijí ani intimně. 6. Manželka zásadně nesporovala, že hádky a spory v manželství trvají již dva roky. Uvedla, že problémy začaly, když se jim do rodiny začala plést manželova matka. Dále sdělila, že posledních deset let rodinu finančně zabezpečovala ona a musela tedy pracovat 16 až 18 hodin denně, od manžela nic nechtěla. Odjížděla například na týden, aby vydělala peníze, poté byla zase týden doma. Nepopírá však, že poslední dva roky již žádné peníze do společné domácnosti nedávala, kupovala pouze jídlo. Nepopírá ani to, že v posledních dvou letech pobývala ve společné domácnosti velice málo, uvedla, že se s manželem pořád hádali, a to hlavně kvůli jeho matce a ona nechtěla v takovém konfliktním prostředí dále být. Manžel nikdy neuznal, že udělal něco špatně, nikdy se nechtěl usmířit. Intimně spolu nežijí již pět let, manžel byl nemocný a sám neměl o intimnosti zájem. Když jí manžel na jaře řekl, že se chce rozvádět, tak nejdříve souhlasila, ale jenom v tom případě, že si majetek rozdělí napůl. Manžel nejprve souhlasil, ale následně si to rozmyslel. Na účet jí manžel poslal 168 000 Kč na vybavení jejího bytu. Uvedla, že manžela ze společné domácnosti nevyhazovala, neví, proč se odstěhoval, naopak on říkal jí, aby odešla. Manželka se rozvádět nechce, protože společně s manželem něco vybudovali, mají byt a ona si toho váží. 7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, přičemž dle odst. 2 soud manželství nerozvede, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. 8. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 9. Dle ustanovení § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 10. S ohledem na shora zjištěné skutečnosti soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, a jejich manželství rozvedl. Byť se manželé na rozvodu manželství neshodli, z jejich účastnických výpovědí je zcela zřejmé, že manželství toho času neplní svou funkci, když již více než dva roky nevedou rodinnou domácnost a intimně spolu nežijí již pět let. Oba manželé potvrdili vzájemné dlouhotrvající rozpory, hádky a konflikty. Obnovení jejich narušeného manželského soužití tedy nelze očekávat. Příčinou rozvratu manželství lze označit neshody v zásadních otázkách společného soužití (bydlení, chod domácnosti, finance apod.), pro které se manželé odcizili. Soud nezjistil žádné skutečnosti hodné zvláštního zřetele, které by svědčily pro zachování manželství. 11. Soud neshledal důležité okolnosti, pro něž by nárok na náhradu nákladů řízení měl být přiznán některému z účastníků, a z tohoto důvodu ve výroku II tohoto rozsudku rozhodl v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.