14 C 2/2022-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 19. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 870,62 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne 21. 9. 2009 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec s limitem 50 000 Kč, později navýšený až na 66 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimální splátky stanovené jako 5 % z čerpaného úvěru. O výši splátek a jejich splatnosti byl žalovaný informován měsíčními výpisy z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty [právnická osoba], obchodní podmínky [právnická osoba], sazebník cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby – nepodnikatele a úrokový lístek. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když úvěr včas a řádně nesplácel. Žalobkyně proto ke dni 18. 8. 2020 úvěr zesplatnila. Žalovaný zůstal žalobkyni na jistině dlužen 47 870,62 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 870,62 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení žalované částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21. 9. 2009 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty s volitelným pojištěním [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s limitem 50 000 Kč (následně navýšeným na 66 000 Kč) a vydat žalovanému kreditní kartu, prostřednictvím níž mohl žalovaný úvěr čerpat, a žalovaný se zavázal splácet žalobkyni čerpané peněžní prostředky v měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z čerpaných peněžních prostředků vždy k 3. dni v měsíci. O výši splátky a splatnosti byl žalovaný informován měsíčními výpisy. Z článků 6.1 písm. b) obchodních podmínek soud ověřil oprávnění žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek (smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty s volitelným pojištěním, sazebník cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby – nepodnikatele platný od 1. 3. 2011, úrokový lístek účinný od 1. 1. 2013). Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky a obchodní podmínky (prokázáno produktovými podmínkami revolvingového úvěru a kreditní karty [právnická osoba] účinnými od 1. 1. 2011 a obchodními podmínkami [právnická osoba] platnými od [číslo]). Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného z jejího měsíčního příjmu včetně příjmu celé domácnosti. Žalovaný sdělil žalobkyni svého zaměstnavatele [právnická osoba] a doložil výši svého příjmu 20 865 Kč měsíčně (žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 21. 9. 2009 a potvrzení o výši příjmu ze dne 18. 9. 2009). Žalobkyně před uzavřením smlouvy seznámila žalovaného s jeho právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvních informace pro kreditní kartu). Žalovaný ode dne 27. 10. 2009 čerpal peněžní prostředky z úvěrového rámce, předepsané splátky včas a řádně nehradil, několikráte úvěrový rámec přečerpal. Z důvodu opakovaného porušování smluvních povinností žalobkyně úvěr ke dni 18. 8. 2020 úvěr zesplatnila a dopisem ze dne 19. 8. 2020 žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky 55 518,11 Kč, která byla ve výši 316 Kč dlužnými poplatky, ve výši 4 887,63 Kč dlužným úrokem a ve zbytku dlužnou jistinou (platební historie, výpisy ke kreditní kartě [anonymizována dvě slova] za období 19. 9. 2009 do 18. 8. 2020, upomínka - rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne 19. 8. 2020). Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 31. 5. 2021, podanou k poštovní přepravě dne 1. 6. 2021 (předžalobní upomínka ze dne 31. 5. 2021 a poštovní podací arch ze dne 1. 6. 2021). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. 1. 2014. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 7. Pro právní posouzení této věci jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). 8. Smlouvou o úvěru se podle § 497 obch. zák. zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžité prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit úroky. Za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele (§ 499 obch. zák.). 9. Podle § 502 odst.1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 10. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část smlouvy určit také odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 11. Podle § 365 věty prvé obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. 12. Podle ustanovení § 369 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 13. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 497 obch. zák. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy a přečerpal poskytnutý mu úvěrový rámec, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 47 870,62 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, zákonný úrok soud přiznal v souladu s § 369 obch. zák., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 094 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 916 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 47 870,62 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. V daném případě byla na místě aplikace § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zástupce žalobkyně používá základní formulářový text, kterému pouze z malé části přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 15. Žalovaný je povinen zaplatit přiznanou částku i náhradu nákladů řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž náhradu nákladů řízení je povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, a to podle § 149 odst. 1 o. s. ř.