16 C 14/2022-14 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je uhrazení částky 1 484,67 Kč jako součtu nezaplacených televizních poplatků za měsíce únor až prosinec 2020 ve výši 135 Kč měsíčně z titulu toho, že žalovaná byla držitelkou televizního přijímače. Předmětem řízení je dále úrok z prodlení z dlužné částky od prvého dne prodlení s každou jednotlivou splátkou do dne 27. 10. 2021. Z účastníky předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku. Žalovaná nezaplatila televizní poplatek za měsíce únor až prosinec 2020. Žalobkyně žalovanou o zaplacení upomínala dopisy a následně předžalobní upomínkou, žalovaná však ani po výzvách nic neuhradila. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žaloba je důvodná, neboť žalovaná byla v rozhodném období poplatníkem televizního poplatku (§ 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů), měsíční výše televizního poplatku činila 135 Kč (§ 6 zákona č. 348/2005 Sb.) a televizní poplatek byl splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 věta prvá uvedeného zákona). Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 občanského zákoníku) v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 200 Kč (za výzvu k plnění a sepsání žaloby, viz § 14b odst. 5 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 42 Kč (21 % z částky 200 Kč, viz § 137 odst. 3 o. s. ř.). Ostatní žalobkyní uplatněné náklady řízení (odměnu za zastoupení advokátem) nemá soud za účelně vynaložené. V podrobnostech soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, s jehož argumentací se plně ztotožňuje. Ústavní soud ve své nálezové judikatuře - srovnej například nález sp. zn. I. ÚS 2929/07 ze dne 9. 10. 2008 (N 167/51 SbNU 65), nález sp. zn. I. ÚS 1452/09 ze dne 17. 8. 2009 (N 186/54 SbNU 303), nález sp. zn. IV. ÚS 1087/09 ze dne 24. 11. 2009 (N 243/55 SbNU 349), konstatoval, že tam, kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud však tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené. Na Českou televizi lze podle Ústavního soudu v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize. V nyní posuzovaném případě se přitom v řízení nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.