16 C 25/2022-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je zaplacení částky 855 Kč se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným výše jako dlužného pojistného za období od 9. 7. 2020 do 1. 10. 2020 na základě smlouvy o pojištění z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] kterou měli uzavřít žalovaný a žalobkyně. Po zhodnocení listinných důkazů předložených žalobkyní (účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně žalovanému předložila návrh pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo]. V návrhu smlouvy je uvedeno, že celkové výsledné roční pojistné je 3 277 Kč, datum sjednání pojištění je 8. 7. 2018, počátek pojištění 9. 7. 2018, smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, frekvence placení je roční, pojistná smlouva je uzavřena okamžikem uhrazení prvního pojistného nebo jeho první splátky na bankovní účet uvedený v návrhu pojistné smlouvy ve lhůtě uvedené v pojistné smlouvě. Žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši 3 277 Kč, o čemž mu žalobkyně vystavila pojistku. Výzvou ze dne 13. 8. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného ve výši 3 709 Kč, dopisem ze dne 6. 10. 2020 žalobkyně žalovanému sdělila, že pojistná smlouva zanikla, a vyzvala ho k úhradě dlužného pojistného ve výši 855 Kč. Žalovaný částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“), když žalovaný přijal návrh žalobkyně na uzavření smlouvy, srov. § 2759 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“. Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné, a to každý rok dle smlouvy. Za období od 9. 7. 2020 do 1. 10. 2020 žalovaný pojistné neuhradil, a to ani po výzvách. Vzhledem k výše uvedenému má žalobkyně právo na úhradu dlužného pojistného za uvedené období – tedy na poměrnou část ročního pojistného. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (srov. § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen„ o. s. ř.“, když neshledal důvody pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).