19 C 309/2021-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném plnění, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] byt v kat. území [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrálního pracoviště Mladá Boleslav. Žalovaný má na základě zákona č. 89/2012 Sb. a na základě stanov Společenství povinnost přispívat do fondu oprav a platit zálohy na plnění spojená s užíváním bytové jednotky. Měsíční úhrada byla do 30. 6. 2020 stanovena Evidenčním listem na částku 2 202 Kč měsíčně a od 1. 7. 2020 na částku ve výši 2 290 Kč měsíčně. Tato úhrada měla být hrazena vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný stanovené platby neuhradil. Za období 1. 5. 2019 do 31. 12. 2020 uhradil žalovaný pouze dne 31. 7. 2020 částku ve výši 2 137 Kč, v ostatních měsících neuhradil žalovaný ničeho. Žalovaný byl na své nedoplatky související s vlastnictvím předmětné bytové jednotky upozorněn dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 9. 2021, kterým mu byla stanovena dodatečná lhůta ke splnění povinnosti a kde byl upozorněn na následky neuhrazení svého dluhu. Ani po té, žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Dluh žalovaného za období od 1. 5. 2019 do 31. 12. 2020 tak činí celkem částku ve výši 42 431 Kč. 2. Účastníci řízení na výzvu soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, výpisu z katastru nemovitostí k bytové jednotce, evidenčního listu pro období 5/ 2019, 7/ 2020, sestavy předpisu plateb do FO a záloha na služby z 27. 1. 2021, výzvy k úhradě dlužné částky z 23. 9. 2021 dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobce byl povinen hradit měsíční úhrady dle evidenčního listu 5/ 2019 částku 2 202 Kč, a to do 30. 6. 2020, dále od 1. 7. 2020 částku 2 290 Kč podle evidenčního listu pro období 7/ 2020. Úhrady byly splatné vždy do posledního dne příslušeného kalendářního měsíce. Žalovaný byl vyzván 23. 9. 2021 k úhradě dlužných částek na platbách do fondu oprav a na zálohách na služby za období od 1. 5. 2019 do 31. 12. 2020 v celkové výši 42 431 Kč. Konkrétně šlo o neuhrazení 14x částky 2 202 Kč za měsíc červen 2019 – červenec 2020, částky 153 Kč za srpen 2020 a 4x částky 2 290 Kč za září 2020 – leden 2021. Soud posoudil vztah mezi účastníky podle občanského zákoníku z. č. 89/2012 Sb. (dále jen [příjmení]), konkrétně podle ustanovení o bytovém spoluvlastnictví. Žalovaný jako vlastník bytové jednotky a člen SVJ je povinen pravidelně přispívat do povinně zřizovaného fondu oprav a platit zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky. Jestliže se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění má žalobce nárok na úroky z prodlení dle § 1970 OZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobci se podařilo v řízení prokázat žalovaný nárok, žalovaný zůstal v řízení nečinný, a tedy nebylo prokázáno, že by nárok jen z části uhradil, či jinak zanikl. Soud proto v plném rozsahu žalobě vyhověl a žalobci zastoupenému advokátem přiznal zcela náklady řízení. 4. Na náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 447,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 122 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 431 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 360 Kč ve výši 1 965,60 Kč.