20 C 333/2021-30 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 8 440 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené žalovaným dne [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce celkem částku 9 984 Kč, sestávající se z půjčky ve výši 6 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 3 984 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 192 Kč do [datum]. Svým smluvním závazkům žalovaný nedostál, když uhradil pouze částku 1 544 Kč a ke dni [datum] dlužil na jistině částku 5 072,12 Kč a na poplatku částku 3 367,88 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný poté již neuhradil ničeho, a to ani přes písemnou předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalovaný je státním občanem [země]. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na č.l. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o půjčce místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o půjčce též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 3. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 4. Dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) soud k projednání věci samé nenařídil jednání, rozhodoval na základě obsahu spisu účastníků v této věci a v řízení provedených listinných důkazů. 5. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce [číslo] smluvními podmínkami smlouvy o půjčce. Uvedenými listinami má soud za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit peníze v přenechané výši včetně souhrnného poplatku ve výši 3 984 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 192 Kč splatných vždy do 7 dnů od předešlé splátky. Splatnost poslední splátky měla tak nastat dne [datum]. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy se staly smluvní podmínky. 6. Žalovaný nerozporoval tvrzení původní žalobkyně o průběhu splácení půjčky, tedy že uhradil pouze částku 1 544 Kč a zůstal na jistině dlužen částku 5 072,12 Kč a na souhrnném poplatku částku 3 367,88 Kč. Naposledy přitom uhradil splátku dne [datum]. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího lístku pak bylo prokázáno postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu žalobkyně doložila, že její právní zástupce žalovaného před podáním žaloby včas a řádně vyzval k uhrazení žalované pohledávky. 8. Závazkový právní vztah uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. z.), přičemž dle § 657 citovaného zákona smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 citovaného zákona lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. 9. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně prokázala právní důvod, výši žalované částky a svou aktivní legitimaci a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovaným, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Právo žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 517 odst. 2 obč. z., ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného, tj. ke dni následujícímu po uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným. 10. Ve věci zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení žalobkyně se sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, z paušální odměny za zastupování advokátem dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 200 Kč, ze 3 režijních paušálů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 11. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku, včetně náhrady nákladů řízení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).