9 C 399/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 23. 6. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 195 Kč s příslušenstvím a částky 1 485 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne 20. 6. 2018, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Původní věřitelka vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od 10. 7. 2018 do 8. 7. 2019 v množství 1,347 MWh fakturou [číslo] částkou 7 555 Kč, na níž započetla zálohy uhrazené žalovaným ve výši 7 360 Kč. Nedoplatek ve výši 195 Kč se stal splatným dne 23. 7. 2019. Dále původní věřitelka vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od 9. 7. 2019 do 26. 9. 2019 v množství 0,25 MWh fakturou [číslo] se splatností dne 23. 10. 2019, částkou 1 485 Kč. Na tuto fakturu žalovaný neuhradil ničeho. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou jeho smluvních závazků původní věřitelka ukončila smluvní vztah s žalovaným. Dále se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 30 Kč s příslušenstvím a částky 7 991 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne 20. 6. 2018, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Původní věřitelka vyúčtovala žalovanému dodávky plynu za období od 20. 10. 2018 do 1. 10. 2019 fakturou [číslo] se splatností dne 1. 11. 2019, částkou 7 991 Kč a za období od 2. 10. 2019 do 6. 10. 2019 fakturou [číslo] se splatností dne 1. 11. 2019, částkou 30 Kč. Na tyto faktury žalovaný neuhradil ničeho. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou jeho smluvních závazků původní věřitelka ukončila smluvní vztah s žalovaným. Původní věřitelka postoupila svoje pohledávky za žalovaným ke dni 22. 11. 2021 na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 3. 12. 2021. Téhož dne byly žalovanému zaslány i předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 20. 6. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal platit za odebranou elektřinu vyfakturovanou cenu spotřeby. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017 a ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny [anonymizováno]. K ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny vyúčtovala původní věřitelka žalovanému v období od 10. 7. 2018 do 8. 7. 2019 dodanou elektřinu v množství 1,347 MWh fakturou [číslo] ze dne 9. 7. 2019, částkou 7 555 Kč, na níž započetla žalovaným zaplacené zálohy ve výši 7 360 Kč. Nedoplatek ve výši 195 Kč byl splatný dne 23. 7. 2019. Dále původní věřitelka vyúčtovala žalovanému v období od 9. 7. 2019 do 26. 9. 2019 dodanou elektřinu v množství 0,25 MWh fakturou [číslo] ze dne 9. 10. 2019, se splatností dne 23. 10. 2019, částkou 1 485 Kč. K zaplacení dlužných částek původní věřitelka žalovaného upomínala. Žalovaný na dlužné částky neuhradil ničeho. 5. Dále právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 20. 6. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalovanému plyn pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal platit za odebraný plyn vyfakturovanou cenu spotřeby. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017 a ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny [anonymizováno]. K ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu vyúčtovala původní věřitelka žalovanému v období od 20. 10. 2018 do 1. 10. 2019 dodaný plyn v množství 11, [číslo] MWh, fakturou [číslo] ze dne 18. 10. 2019, se splatností dne 1. 11. 2019, částkou 7 991 Kč a v období od 2. 10. 2019 do 6. 10. 2019 dodaný plyn v množství 0 MWh fakturou [číslo] ze dne 18. 10. 2019, se splatností dne 1. 11. 2019, částkou 30 Kč. K zaplacení dlužných částek původní věřitelka žalovaného upomínala. Žalovaný na dlužné částky neuhradil ničeho. 6. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ke dni 22. 11. 2021 svoje pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 2. 12. 2021. Kupní cena za postoupené pohledávky byla právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena dne 22. 11. 2021. 7. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalovaných částek dopisy ze dne 2. 12. 2021, podanými k poštovní přepravě dne 3. 12. 2021. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Podle § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Obdobně dle § 72 odst. 2 věta prvá energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodních s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. 10. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky. 13. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy v souladu s výše citovanými ustanoveními, přičemž žalovaný své povinnosti plynoucí z těchto smluv řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedené vyúčtované částky za dodanou elektřinu a plyn. Soud proto žalobě vyhověl, jelikož žalobkyně prokázala právní titul i výši žalovaných částek včetně své aktivní legitimace. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení přiznal soud žalobkyni na základě § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti dlužných částek. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 701 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V daném případě soud poukazuje na svůj odlišný názor ohledně výše náhrady nákladů řízení, kdy má za to, že předmětná žaloba