19 C 198/2023-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 10. 5. 2023 domáhala rozhodnutí soudu, jímž by byl žalovaný zavázán uhradit žalobkyni v záhlaví uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaná pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 20. 7. 2022 Smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím webového portálu žalobkyně [webová adresa]. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výše 7 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je dle čl. I odst. 2 a čl. VIII smlouvy mimo jiné sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byl žalovaný v souladu s čl. VIII před podpisem smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení smlouvy a sankce, jak jsou ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně a sazebníku stanoveny. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II odst. 5 smlouvy a čl. 2 sazebníku. 2. K prověřování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že jí žalovaný poskytl údaje, na základě kterých posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to tímto způsobem. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr [příjmení]), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. Soud ve věci nařídil jednání, z kterého se žalobkyně bez uvedení důvodu omluvila, nežádala odročení, žalovaný se k jednání nedostavil, bez omluvy. 5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 6. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to souhlasu se zpracováním osobních údajů, obecných principů posuzování a filozofie společnosti [právnická osoba], údajů o spotřebitelském úvěru, smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, všeobecných obchodních podmínek a sazebníku soud zjistil, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru měla být žalovanému poskytnuta částka 7 700 Kč, a to bezhotovostně na účet uvedený v záhlaví smlouvy č. [bankovní účet], a to do tří dnů od uzavření smlouvy (článek V. smlouvy). Úvěr byl dle článku IX. smlouvy splatný dne 19. 8. 2022. V souladu s článkem X. smlouvy byla smlouva uzavřena na dobu jednoho roku s tím, že se smlouva automaticky prodlužuje vždy na dobu jednoho roku v případě, že poslední den uvedeného předchozího roku nejsou všechny závazky ze smlouvy splněny. Smlouva nebyla žalovaným podepsaná, neboť je na smlouvě uvedena toliko neidentifikovatelná parafa, nikoli podpis žalovaného. 7. Z listiny nazvané identifikované příjmy, kterou soud považuje za interní záznam žalobkyně o ověření čistého měsíčního příjmu žalovaného, soud pouze zjistil, že žalobkyně eviduje výši ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 48 537 Kč. Žalobkyně v této listině ale neuvádí žádný zdroj příjmů žalovaného, ani charakter činnosti, z níž příjmy pramení, pouze data, kdy k příjmovým transakcím na účet žalovaného mohlo dojít. Tato listina není dostatečným důkazem o tom, že žalobkyně měla skutečně k dispozici relevantní podklad pro závěr o výši čistého měsíčního příjmu žalovaného, protože jde o interní záznam žalobkyně, nikoliv výpis z účtu žalovaného, který by příjmové transakce doložil. 8. Z listiny nazvané přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, kterou soud považuje za interní evidenci žalobkyně, soud pouze zjistil, že žalobkyně eviduje vyplacení částky 7 700 Kč na účet č. [bankovní účet], a to 20. 7. 2022. Tato listina však tuto skutečnost nedokládá, protože jde o interní evidenci žalobkyně, nikoliv výpis z jejího účtu, který by tento převod doložil. 9. Z listiny nazvané autorizace ověření totožnosti soud nemohl zjistit to, co žalobkyně zamýšlela touto listinou prokázat, sice, že žalovaný zaslal autorizační platbu ze svého účtu na účet žalobkyně. Listina nemá žádnou hlavičku, soud se jen může domnívat, že jde o interní evidenci žalobkyně, jednoznačně však nejde o výpis z bankovního účtu, který by přijetí autorizační platby prokazoval. 10. Z kopie [číslo obč. průkazu] soud zjistil, že takto byla pořízena kopie občanského průkazu žalovaného, nicméně to neprokazuje, že by tato kopie byla pořízena v souvislosti s uzavření spotřebitelského úvěru s žalobkyní. Pořizování kopií občanských průkazů či jiných dokladů totožnosti se bohužel stalo běžnou praxí u řady poskytovatelů služeb (bankovních, ubytovacích, atd.), tedy předložení dokladu totožnosti samo o sobě bez dalších důkazů uzavření smlouvy nemůže obstát jako důkaz, že žalovaný smlouvu uzavřel. Nadto není vyloučeno, že žalovaný u žalobkyně nějaké finanční produkty uzavřel již předtím, a z toho důvodu žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu již z předchozích období. 11. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba], který soud považuje za interní doklad žalobkyně, soud pouze zjistil, že výpis obsahuje soubor informací týkajících se příjmových a výdajových poměrů žalovaného. Žalobkyně o výpise tvrdí, že informace poskytl žalovaný, toto tvrzení však není nijak prokázáno. Výpisem nelze ani prokázat z jakých zdrojů byly příjmy a výdaje ověřovány. Soud na to musí konstatovat, že zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vyžaduje podle § 78 po poskytovateli úvěru, aby údaje, jež zahrne do své analýzy o úvěruschopnosti dlužníka, ověřil a toto ověření byl schopen posléze prokázat. Soud má za to, že úvěruschopnost nebyla zkoumána řádně. S ohledem na závěr soudu, že nebylo dostatečně prokázáno uzavření předmětné smlouvy a poskytnutí částky 7 700 Kč se však soud otázkou úvěruschopnosti dále nezabýval. 12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 10. 3. 2023 a z podacího lístku RR2707479994F z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení částky 12 091,86 Kč (jistina) a částky 7 018 Kč (náklady právního zastoupení) před podáním žaloby. 13. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. 14. [příjmení] mohla být žalobkyně úspěšná, musela by prokázat především to, že částku 7 700 Kč žalovanému poskytla, a poté důvod poskytnutí této částky. Žalobkyně tvrdila spotřebitelský úvěr, popř. bezdůvodné obohacení. S ohledem na shora uvedené a závěr o skutkovém stavu, že nebylo prokázáno poskytnutí částky 7 700 Kč žalovanému, nemohla být žalobkyně s žalobou úspěšná, a proto ji soud v plném rozsahu zamítl. Soud nemohl u jednání nepřítomné žalobkyni poskytnout poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že její tvrzení o poskytnutí částky 7 700 Kč, stejně tak o uzavření smlouvy s žalovaným nejsou, dostatečně prokazována. 15. Soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala své tvrzení o poskytnutí částky 7 700 Kč O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když však zcela úspěšnému žalovanému žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.