9 C 28/2023-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě společnost [právnická osoba] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný nezaplatil cenu za elektřinu odebranou v období od [datum] do [datum] v částce 11 690 Kč na základě faktury [číslo] splatné dne [datum] a cenu za elektřinu odebranou v období od [datum] do [datum] v částce 43 344,68 Kč na základě faktury [číslo] splatné dne [datum] [právnická osoba] postoupila pohledávku ze smlouvy za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil ani po výzvě žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci nenařídil jednání a rozhodoval na základě obsahu spisu. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny včetně všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jíž se společnost [právnická osoba] zavázala dodávat žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se smlouvou zavázal platit za odebranou elektřinu vyfakturovanou cenu spotřeby. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny [anonymizováno] (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny, ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb skupiny [anonymizováno] účinným od 1. 1. 2012). Fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] žalobkyně doložila, že za období od [datum] do [datum] byla vyúčtována žalovanému cena za odebranou elektřinu v množství 2,3 MWh částkou 11 690 Kč se splatností do [datum] (prokázáno mimořádnou fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny ze dne [datum] [číslo]). Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] žalobkyně doložila, že za období od [datum] do [datum] byla vyúčtována žalovanému cena za odebranou elektřinu – nedoplatek v množství 12,652 MWh ve výši 43 344,68 Kč se splatností [datum] (prokázáno vyúčtováním za elektřinu – opravným daňovým dokladem ze dne [datum], [číslo]). Žalovaný ani na tuto fakturu ničeho neuhradil. 5. Aktivní legitimace žalobkyně byla ověřena předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dílčího protokolu o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzením o zaplacení kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacím lístkem z téhož dne). Z uvedených listin má soud za ověřené, že společnost [právnická osoba] postoupila svou pohledávku za žalovaným v částce 55 034,68 Kč na žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně poštovního podacího lístku žalobkyně doložila, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím lístkem z téhož dne). 6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn skutkový stav, jak výše uvedeno, tedy že předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, podle které společnost [právnická osoba] dodávala žalovanému elektřinu a žalovaný se mimo jiné zavázal za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalovaný však svému závazku nedostál, po postoupení pohledávky na žalobkyni nadále dluží nedoplatek na vyúčtované ceně za spotřebu elektřiny. 7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Povinností žalovaného bylo zaplatit za odebranou elektřinu stanovenou cenu ve sjednané době. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, společnosti [právnická osoba] tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Žalovaná pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. Jelikož žalovaný svým smluvním povinnostem řádně a včas nedostál a byla dostatečně prokázána aktivní legitimace žalobkyně, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni fakturovanou cenu odebrané elektřiny a příslušenství. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 832 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 202 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 690 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Dále tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 43 344,68 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. V daném případě byla na místě aplikace § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jedná se o dvě pohledávky, které samostatně splňují podmínky pro aplikaci § 14b a.t. De facto se tedy jedná o formulářovou žalobu, kdy předmět řízení jednotlivých pohledávek nepřevyšuje částku 50 000 Kč (tj. 11 690 Kč a 43 344,68 Kč) a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zástupce žalobkyně používá základ obecného textu, kterému pouze z malé části přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. Soud tedy při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném a odběrném místě, výší dlužné částky a popř. výší příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t. U zdejšíh