11 C 358/2023-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila shora uvedenou částku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., dne , datum, . Původní věřitelka, poté co prověřila úvěruschopnost žalované, jí poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná peněžní prostředky převzala v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy, a zavázala se je vrátit spolu s částkou ve výši , částka, , sestávající se z částky , částka, představující úhradu za půjčené peněžní prostředky, částky , částka, představující odměnu za administrativní činnost a částky , částka, za hotovostní inkaso. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila, naposledy hradila splátku dne , datum, a celkem uhradila částku , právnická osoba, Kč. K datu , datum, dlužila žalovaná původní věřitelce na jistině částku , částka, a na souhrnném poplatku částku , částka, a na smluvní pokutě částku , částka, . Původní věřitelka pohledávku za žalovanou postoupila s účinností ke dni , datum, na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Žalovaná již neuhradila ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky.2. Právní zástupkyně žalobkyně při jednání doplnila, že pověřený pracovník při uzavírání úvěru je oprávněn vyžádat si potvrzení o příjmech a výdajích, kdy v tomto případě žalobkyně vycházela z žalovanou uváděného příjmu , částka, , přičemž výdaje činily , částka, ., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Polské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle č.l. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaná může být žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. , právnická osoba, věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovanou o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v , jméno FO, mezinárodně příslušný k projednání věci.4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila a ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav:6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO 2423744, uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (souhrnný poplatek se sestává z úroku, částky za administrativní činností a částky za doplňkovou službu hotovostní inkaso splátek), a to v měsíčních splátkách po , částka, . Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Sazba RPSN činila 272,44 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřenou dne , datum, a smluvními podmínkami). Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované především porovnáním jejích měsíčních příjmů a výdajů uvedených v zákaznické kartě. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že její čisté měsíční příjmy dosahují částky ve výši , částka, , měsíční výdaje uvedla ve výši , částka, . Celkové čisté měsíční příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši , částka, . Žalovaná uvedla, že žije v nájmu, je svobodná a nemá žádnou vyživovací povinnost (prokázáno zákaznickou kartou ke smlouvě č. , hodnota, ). Žalovaná uhradila poslední splátku ke dni , datum, . Celkem zaplatila částku , právnická osoba, Kč, dále neuhradila ničeho.7. V doplnění žaloby žalobkyně soudu tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované a k prokázání svého tvrzení doložila soudu, jaké podklady k posouzení úvěruschopnosti získala právní předchůdkyně žalobkyně od žalované, což byla pouze zákaznická karta s údaji, které uvedla žalovaná (zákaznická karta).8. Původní věřitelka smlouvou ze dne , datum, postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).9. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, , odeslaným následujícího dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a již ničeho nezaplatila (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího lístku).10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:11. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které se použije pro smlouvy uzavřené po , datum, . Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně jako poskytovatel úvěru sídlo na území České republiky.12. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.19. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.20. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.21. Předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované, která byla spotřebitelem. K posouzení úvěruschopnosti žalované tvrdila žalobkyně, že ji právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala řádně, kdy za důkazy označila pouze vyplněnou zákaznickou kartu. Právní předchůdkyně žalobkyně však nikterak nezkoumala výdaje a majetkovou stránku žalované, kdy se pouze spoléhala na údaje vyplněné v zákaznické kartě žalo